Většina rodin neví, jak se doma starat o pacienta

Až 60 procent rodin se stará o svého nemocného příbuzného vlastními silami. Přes dvě třetiny z nich však netuší, jak si poradit, pokud pacient nechce jíst, vyplývá z průzkumu pražské Thomayerovy nemocnice. Úbytek pouhých tří kil přitom může zkomplikovat léčbu, prodloužit nemoc či vést k odložení potřebné operace.

Nechutenství a nezájem o jídlo doprovází řadu častých nemocí. Se ztrátou chuti k jídlu se mimo jiné potýkají onkologičtí pacienti, lidé po mrtvici či s demencí, s nemocemi trávicího ústrojí, dýchacích cest či s psychickými poruchami. "Není to problém jen zdravotnických zařízení, kde není dobrá nutriční péče, ale zejména domácí péče, kam nutriční terapeut nevidí," tvrdí Pavel Kohout z Thomayerovy nemocnice.

Kde hledat radu

Další informace jsou dostupné na stránkách: www.vyzivavnemoci.cz www.skvimp.cz www.mou.cz

Podle něho může několikadenní nechutenství vést k rychlému úbytku svalové hmoty, což zvyšuje riziko, že se pacient přestane hýbat, dostane zápal plic a bude dehydrovaný. "Zejména senioři mají minimální rezervu a každá ztráta kil je znát. Návrat z domova do nemocnice není příjemný," dodává Kohout.

Podle něho však záleží zejména na nejbližších, kteří si musejí váhového úbytku včas všimnout. Pacient bez síly totiž není schopen absolvovat potřebná vyšetření a v některých případech dokonce ani operace. "Až třetina pacientů v domácí péči sní pouze třetinu běžné porce, což by měla rodina zaznamenat. Je dobré vést si údaje o tom, co nemocný jedl, kdy a v jakém množství. Dalším ukazatelem je rychlé hubnutí a únava i při malé námaze," vyjmenovává Kohout.

Pokud si však rodina s nemocným neví rady, měla by vyhledat odbornou pomoc. Nutriční terapeuti v nemocnicích či speciálních centrech upraví jídelníček nebo doporučí takzvaný sipping. "Sipping je komplexní tekutá strava, kterou pacient pomalu usrkává a díky níž se mu do těla dostanou potřebné živiny," vysvětluje pojem Kohout a dodává: "Neváhejte se o výživu svých blízkých zajímat. Je to totiž to jediné, co jsme schopni v léčbě ovlivnit."

Kolik toho za den sníst:

Potravinová pyramida představuje jednoduchý přehled toho, co by měl člověk za den sníst. Je rozdělena do čtyř stupňů, ale žádný z nich nedokáže dodat všechny životně důležité látky. Je proto potřeba jíst potraviny z každé skupiny. 1. stupeň: Těstoviny, obiloviny, rýže, kukuřice, chléb, celozrnné výrobky, brambory, luštěniny. Doporučená denní dávka: 3-6 porcí denně Příklad jedné porce: krajíc chleba, 125 g brambor, 2 lžíce rýže 2. stupeň: Ovoce a zelenina. Doporučená denní dávka: 3-5 porcí zeleniny, 2-4 porce ovoce. Příklad jedné porce: středně velkou misku zeleniny či ovoce, 6 lžic kompotovaného ovoce, 100 ml džusu 3. stupeň: maso, ryby, vejce, mléčné výrobky Doporučená denní dávka: 1-3 porce, ale 3-4 porce mléčných výrobků Příklad jedné porce: 70g tepelně zpracovaného masa, max. 2 vejce denně, 50g tvrdého či taveného sýra, 125 g jogurtu 4. stupeň: jídla s vysokým obsahem tuků a cukru Doporučená denní dávka: max. 5 porcí  s poměrem tuku a sacharidů 3 ku 2 Příklad jedné porce: 10g másla, 1 lžíce majonézy, 1 lžíce smetany, 3 lžičky cukru, 50g čokolády Zdroj: příručka Výživa pro boj s nemocí

Čtěte dále

další zprávy