Tým zkoumá prožitky Čechů během pandemie, lidé mohou přispět vzpomínkami

Prozkoumat prožitky a pocity lidí z Česka během pandemie covid-19 optikou historiků, psychologů a sociologů je cíl nového projektu badatelů z Akademie věd ČR. Mezioborový tým studuje deníkové zápisy i rozhovory pořízené při pandemii. Vyzval také lidi, aby přispěli na web dalšími vzpomínkami.

Projekt v úterý v Praze představili badatelé z Ústavu pro soudobé dějiny, Psychologického ústavu a Sociologického ústavu. Web má sloužit také jako rozcestník k výzkumům souvisejícím s covidem, které vědci z těchto pracovišť provedli už dříve.

"Na začátku pandemie jsme věděli, že máme něco udělat. A protože jsme odborníci na metodu orální historie a také jsme historici, tak jsme ihned iniciovali psaní deníků a sběr rozhovorů v okolí," řekl Miroslav Vaněk, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny. Vaněk uvedl, že do psaní deníků se pustilo asi 30 spolupracovníků a studentů různého věku, vznikla také stovka rozhovorů, a to především během prvního roku pandemie. Podle Vaňka ale bylo jasné, že k zpracování materiálů jen pohled historiků nestačí, neboť je třeba zaměřit se na i na emoce lidí. Počátkem letošního ledna tak vznikl mezioborový tým.

"Chceme vytvořit web, který by byl pro odborníky, veřejnost, žurnalisty, pro školy, ale také bychom chtěli vytvořit na konci analýzy, na základě pohledu všech tří institucí," popsal Vaněk a vyzval veřejnost k zaslání dalších zážitků. Projekt je tříletý, historik ale nevyloučil, že bude pokračovat i déle. Pandemii vidí jako historický milník a zdůraznil, že je třeba zabývat se i širšími důsledky krize - dopady na společnost a ekonomiku, důvěru v autority i rozvoj podezíravého chování.

Ředitel Psychologického ústavu Tomáš Urbánek připomněl, že týmy z jeho ústavu se během pandemie věnovaly, jak poskytování rad pro zvládání izolace či on-line výuky, tak i socioekonomickým důsledkům pandemie a problému dezinformací. Podobná témata, optikou svého oboru, zpracovávali i vědci ze Sociologického ústavu.

"Rádi bychom na to navázali a zaměřili se také na něco, co jsme identifikovali jako bílá místa," řekla k současným záměrům socioložka Paulína Tabery. Sociologická část týmu chce studovat třeba aspekty spojené s kvalitou života a životní pohodou. "Pro každého z nás to jednou bude takové čtení, kterému všichni, kdo jsme to prožívali, budeme velmi dobře rozumět," podotkl k projektu Vaněk.

Vaněk pak poznamenal, že tým chce oslovit 30 vytipovaných politiků a představitelů státní správy, včetně všech ministrů zdravotnictví, kteří se vystřídali během pandemie. Jejich pohled na věc pak bude analyzovat v kontextu dobových pramenů. Vaněk také dodal, že podobné výzkumy běží po celém světě. "My jsme propojili obrovskou síť asi 40 států, předáváme si informace a jednou bude strašně zajímavé udělat komparaci s dalšími státy," uzavřel Vaněk.

Projekt podpořil Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte dále

další zprávy