Stomatolog: Čistěte si zuby bez pasty

Stomatolog Libor Zdařil by nikdy nepřijal nabídku účinkovat v reklamě na zubní pastu. Ani by ji přijmout nemohl. Svým pacientům totiž radí, aby si zuby čistili bez ní. Sám jde příkladem. Už dvanáct let pastu nepoužil.

Pane doktore, proč jste vlastně přestal používat zubní pastu?

Zhruba před dvanácti lety jsem si vyslechl přednášku doktora Jiřího Sedelmayera, světově proslulého českého lékaře, který vyučoval na univerzitě v Hamburku, ale dnes přednáší i v České republice. A právě on je průkopníkem čištění zubů s důrazem na mechanické čištění bez pasty. Zkusil jsem to a sám jsem byl překvapen, jaké to přináší výsledky. Přitom nejde o nic jiného než naučit se zuby čistit tak, aby byly opravdu čisté. A k tomu vám žádná zubní pasta sama o sobě nepomůže. Zcela zásadní je technika, nikoli výběr pasty. A já vím ze zkušenosti se svými pacienty, že naprostá většina lidí, včetně řady zubařů, si prostě zuby dobře čistit neumí.

Co doporučujete?

Abychom vůbec mohli začít s vysvětlováním, musíme si uvědomit, co je to vlastně zubní kaz nebo parodontóza. V obou případech jde o infekční onemocnění, které má svého původce. Ústní dutina představuje zvěřinec plný obrovského množství bakterií a mikroorganismů, které spolu žijí v určité symbióze. Po jídle se nám ale na zubech začne vytvářet zubní povlak, který je živnou půdou pro některé bakterie rozkládající cukry na kyseliny, jež způsobují rozleptání zubu. Pokud si zuby nevyčistíme, začne tento proces leptání už po 24 hodinách, po čtyřech dnech pak začne infekce vyvolávat záněty dásní a následně parodontózu. Abychom tomuto procesu zabránili, musíme prostě zubní povlak narušit, sebrat těm takzvaně škodlivým bakteriím živiny, zbořit jim domečky.

A zubní pasta nám podle vás vůbec nepomáhá?

Zubní pasta vám může provonět ústa, dodat třeba fluorid nebo jiné antibakteriální látky, ale nezbaví vás zubního povlaku. Ten odstraníte pouze mechanicky. Největší problém však spočívá v tom, že lidé ovlivnění reklamou kupují drahé pasty a drahé kartáčky v představě, že čím dražší pastu a dražší kartáček budou používat, tím budou jejich zuby čistější. O to méně se ale soustředí na techniku čištění, která je pro výsledný efekt zcela zásadní. Do ordinace mi někdy chodí pacienti, kteří tvrdí, že si čistí zuby třikrát denně, a přitom je mají špinavé. Prostě se spoléhají na to, že si dají na kartáček pastu, přejedou několikrát po zubech a povinnost je splněna. Čištění zubů má ale smysl pouze tehdy, když na jeho konci jsou zuby skutečně čisté. Jinak jde o úplně zbytečný, nesmyslný rituál.

Jak si tedy máme podle vás zuby čistit?

Každý chrup je jiný a tomu se musí přizpůsobit i technika a způsob čištění. Proto by měl každý člověk nejprve projít důkladnou konzultací se svým zubařem či dentální hygienistkou. Ti by mu měli na základě stavu jeho chrupu poradit, na jaká místa se má nejvíce soustředit, jak postupovat. Pak už záleží na každém člověku, aby techniku dovedl k dokonalosti, aby si zuby skutečně čistil. Chce to pevnou vůli, ale výsledek stojí za to.

Jak poznám, že mám zuby vyčištěné?

Stačí po nich přejet jazykem. Pokud jsou čisté, ucítíte, že jsou úplně hladké. Když je na nich povlak, vnímáte hrubost, jako by na zubech byly chlupy - já používám slovo zamechované -, a musíte zuby dočistit.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 14. ZÁŘÍ.

Čtěte dále

další zprávy