Hubnutí dvojčat: jeden vynechal cukry, druhý tuky. Kdo vyhrál?

Mohou za obezitu spíš tuky, nebo cukry? Na to se rozhodla přijít dvojčata z Velké Británie. Zatímco jedno z nich přestalo jíst sacharidy, druhé přijímalo pouze minimální množství tuků. Která z diet fungovala lépe?

Unikátní experiment s identickými dvojčaty Alexandrem a Chrisem van Tullekenovými natočila stanice BBC v populárně naučném seriálu Horizon. "Zrcadla a váhy jsme nepotřebovali, ten rozdíl jsme na sobě viděli vzájemně," píše pro server Daily Mail Alexander, který bojoval s váhou od dob ukončení studií na lékařské fakultě před jedenácti lety.

Se 183 centimetry dříve vážil pouhých šedesát kilogramů. "Pak jsem se ale přestěhoval do USA a začal se sedavým způsobem života. Během pár let jsem se dostal až na váhu 111 kilo," popisuje svůj příběh. Jeho bratr Chris zůstal v Anglii a vážil kolem osmdesáti kilogramů. Když viděl sourozencovu proměnu, překvapilo ho to. "Byl jsem jeho tlustá verze. Vypadal jsem přesně jako on, kdyby ztloustl," pokračuje Alex. 

Cukr versus tuk

Většinou se obezita a příbytek na váze vysvětluje nedostatkem pevné vůle a sebekontroly nebo genetickými či hormonálními faktory. Jenže v případě dvojčat se na tyto důvody vymlouvat nelze. "Připisoval jsem to stresu a narození syna, ale to vůbec moji změnu nevysvětlovalo," píše Alexander. V době, kdy jako lékař působil v rozvojových zemích, nakonec hodně shodil, ale ve svých 35 letech považuje za nutné věnovat svému tělu pozornost a omezit s přibývajícím věkem tloustnutí.

"Problém je, že jsme s bratrem oba doktoři, ale o hubnutí a zdravé výživě toho moc nevíme. Samozřejmě se orientujeme v biochemii, metabolismu a následcích obezity, ale neznáme jednotlivé diety a jejich účinnost," přiznává. Diety se očividně na Oxfordu neprobírají.

Jednoduše se zdá, že tloustneme, protože moc jíme a málo cvičíme. Jenže v otázce souboje tuků proti cukru tento důvod podle dvojčat ustupuje do pozadí. "Léta se zjednodušeně říká, že tuky způsobují tloustnutí a sacharidy jsou zlo. A právě tohle dogma jsme se rozhodli podrobit zkoušce. Co z toho je vlastně horší?" ptali se bratři. Rozhodli se proto během jednoho měsíce experimentovat a každý si nastavil svou dietu - Chris "odtučněnou" a Alex pro změnu vynechal cukry.

Výsledky jsou přitom velmi vypovídající, genetickou výbavu mají totiž oba muži stejnou, a rozdíl tak vypovídá o stravě, ne genech. "Já zcela vynechal cukry a bratr si povolil jen jídla s obsahem menším než dvě procenta tuku. Nemohl vynechat všechny tuky, jsou potřeba k přežití. Jedli jsme, kolik jsme chtěli, cvičili stejně a náš životní styl se také příliš neliší," vysvětluje Alex.

Únava, nebo pocit hladu?

"Na rovinu, obě omezení byla na houby. Myslel jsem, že jsem na tom líp - mohl jsem přece jíst maso, ryby, vejce a sýry. Ale radost z jídla zmizela spolu se sacharidy. Sice jsem neměl hlad, ale byl jsem zpomalený a unavený. Můj dech taky nebyl zrovna nejpříjemnější," přiznává Alex. Ale ani bratrovi nebylo o moc lépe. Chris se nikdy necítil zasycený, takže často svačil a jeho radost z jídla také vymizela - i těstoviny bez olivového oleje ho nudily. Dodržování diet bylo jednoduché a závodění nabíralo na obrátkách. Alex navíc předpokládal, že zhubnutí po vynechání cukrů je jasná věc. Jenže...

"Nízkosacharidové diety vypadají přesvědčivě - sacharidy zvyšují hladinu cukru v krvi a povzbuzují tvorbu inzulinu, jehož funkcí je tuto hladinu snižovat. Ale má to i jiný efekt," říká Alex. V tukové tkáni totiž inzulin zvyšuje tvorbu tuků a z nich nejde čerpat energii. Místo cukrů tak máme tuky a zaděláno na únavu a zdravotní komplikace.

Bez cukrů zhubl i mozek

"Vědci vám řeknou, že odříznutím sacharidů je téměř nemožné nabírat na váze. Věří tomu, že omezení příjmu cukru je hlavní cestou, jak vyřešit problém obezity. Ale naše zkušenosti ukazují, že je to komplikovanější. Chris i já jsme sice každý zhubli (já mnohem víc - čtyři kila za měsíc), ale další výsledky pro nás byly překvapením," popisuje Alex a obrací pozornost k tzv. ketóze, o níž se ve spojení s omezením sacharidů často hovoří.

Jde o stav organismu charakterizovaný zvýšenými hladinami ketolátek v krvi. Organismem jsou využívány jako zdroj energie, a to především pro mozek, který k tomu nemůže používat tuky. Není to pro něj ale vhodná strava. Proto se Chris cítil unavený a oproti bratrovi nebyl produktivní ani fyzicky.

Přirozenost nade vše!

Testy pak odhalily zajímavé skutečnosti o Alexandrově těle. Získávalo totiž energii z proteinů a další pravděpodobně také z jeho svalů. Takže během nízkosacharidové diety sice můžete zhubnout, ale není to pro tělo dobré. V případě nízkotučné diety také shodíte na váze, ale pokud dlouhodobě konzumujete bez omezení cukry, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Otázkou proto není, co je horší, ale jaká jídla způsobují tloustnutí a proč.

"Vynechání sacharidů dokonce u většiny lidí nezabírá. U každé diety je důležité, abyste ji mohli dodržovat do konce života. Z celého experimentu jsme si odnesli poznání, že nejdůležitější je jíst přírodní stravu, žádné uměle vyráběné produkty plné tuků i cukrů dohromady. Cukry ani tuky samy o sobě závislost nevzbuzují, ale jejich kombinace (jako třeba čokoláda nebo zmrzlina) ano, a to výrobci moc dobře vědí," zakončuje Alex. Cukry a tuky zkrátka potřebujeme, ale v přiměřeném množství a z vhodných přírodních zdrojů.

Čtěte dále

další zprávy