Shopaholismus. Když je nakupování závislost

06.09. 05:45 | Autor: Ondřej Fér, Karolína Bělohlávková

K nutkavé potřebě nakupovat se přiznala například herečka Katie Holmes.

Máte nezkrotnou touhu neustále něco nakupovat? Žádný obchod se před vámi neschová a vy máte v malíčku veškeré nové kolekce a slevové akce? Měli byste zbystřit - možná jste shopaholici.

Americká herečka Katie Holmes se v jednom rozhovoru přiznala k tomu, že vždycky, když se cítí špatně, jde a koupí si další boty. Má už prý tisíce párů. Ví, že si některé z nich obula poprvé a naposledy, když si je zkoušela. Přesto si pořizuje další a další. "Uleví se mi," tvrdí někdejší manželka hollywoodské superhvězdy Toma Cruise.

Botičková mánie tmavovlasé herečky je klasickým příkladem něčeho, čemu se říká aflluenza, shopaholismus či oniomanie. Závislost na nakupování. Vědci začali zcela vážně debatovat o tom, zda již není natolik rozšířená, aby ji zařadili do oficiální klasifikace nemocí. Spouštěcím momentem byl loňský případ dvacetiletého Ethana Couche. Ten řídil jako šílený a zabil autem čtyři lidi. U soudu pak tvrdil, že za to může jeho závislost na nakupování.

"Měl jsem abstinenční příznaky, potřeboval jsem nakupovat a nedokázal jsem se ovládat," vyprávěl Couch. Soud jeho vysvětlení nevzal na vědomí, diskuse o tom, zda shopaholismus je, či není regulérní závislost, se ale rozběhla. Pokud odborníci dojdou k závěru, že nakupovací závislost patří mezi diagnózy, o nemocné nebude nouze.

Jak totiž zjistily výzkumy, patologickou potřebou nakupovat může v západním světě trpět až desetina dospělých lidí. Podle výzkumů prováděných v USA, Kanadě, Německu a Velké Británii je touto poruchou postiženo přibližně 2-10 procent dospělé populace. Počet shopaholiků v České republice není přesně znám, ale od západních zemí se pravděpodobně nebude dramaticky lišit.

Všeho máme dost

Podle amerického profesora psychiatrie Donalda W. Blacka se dá patologické nakupování popsat ve čtyřech fázích. V té první člověk zatím jen přemítá o tom, co si koupí. Nákup pro něho přitom není jen obyčejná obchodní transakce. "V představách shopaholika se nákup podobá vzrušujícímu obřadu," konstatuje profesor Black. V druhé fázi se už člověk připravuje na nákup - má jasnou představu o tom, co si touží koupit. Rozhoduje přitom jen touha, nikoli potřeba. Třetí fázi představuje samo nakupování spojené podle Donalda Blacka "s příjemnými pocity a vzrušením". V poslední fázi přicházejí výčitky svědomí ze selhání a nezvládnutí situace.

Jinak řečeno, jde o stejná stadia, jakými procházejí třeba závislí na drogách, alkoholu nebo na hazardní hře. Stejně jako se třeba gambleři celé hodiny zabývají jen hrou, také shopaholici tráví mnoho hodin týdně vlastně jen nakupováním a utrácením nebo úvahami o nich.

Všechno přitom může začít úplně nevinně. Člověk nakupuje potřebné věci do zásoby, protože jsou v akci. Tento jev je dobře popsán u lidí, kteří někdy zažili hmotnou nouzi. Dnešní generace vyrostlé v blahobytu ale žádnou takovou omluvu nemají, nakupují jednoduše proto, že mohou.

CELÝ ČLÁNEK O CHOROBNÉM NAKUPOVÁNÍ ČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.

Foto: ČTK , DPA/Dennis Van

Autor: Ondřej Fér, Karolína Bělohlávková