Dědičně zvýšený cholesterol je hrozba, Češi ho příliš neřeší

26.09. 16:30 | Autor: PR ČLÁNEK

Až 70 procent populace může trpět zvýšenou hladinou cholesterolu, který se ukládá v cévách a ucpává je. Následky mohou být závažné, nebo dokonce fatální: kornatění cév, srdeční infarkt a mozková mrtvice. Velkou část případů vysokého cholesterolu v krvi má na svědomí nezdravá životospráva. Existují ale výjimky - v Česku žije téměř 45 tisíc lidí, kteří se s vysokým cholesterolem už narodili. Mají onemocnění zvané familiární hypercholesterolemie (FH). Každý den se u nás narodí jedno dítě s FH. Klíčové je odhalit to včas - pokud se FH vyskytuje v rodině, měl by pediatr vyšetřit krev u dětí v pěti nebo třinácti letech věku.

Světový den familiární hypercholesterolemie (FH), který upozorňuje na prevenci a rizika tohoto dědičného onemocnění, připadá právě na dnešek. Ukazuje se, že povědomí o FH je mezi lidmi mizivé.

Odborníci na tiskové konferenci o dědičně zvýšeném cholesterolu, zleva: Vanda Kofroňová (ČT), prof. MUDr. Miloš Táborský, prof. MUDr. Aleš Linhart, Mgr. Kristýna Čillíková (ČAKO), MUDr. Miroslav Ouzký (pacient)

FH má v názvu slovo "familiární", což znamená, že postihuje více členů rodiny. V případě postižení jednoho z rodičů má potomek až z 50 procent pravděpodobnost, že FH zdědil. Tohoto genetického "černého Petra" si vytáhne každý dvoustý až dvěstěpadesátý Čech. Pokud se problém neřeší, tak se "zlý" LDL cholesterol od narození hromadí v krvi, poškozuje cévy a nakonec může i u mladých lidí způsobit náhlé srdeční úmrtí nebo srdeční infarkt - dokonce už od třetí dekády jejich života.

Dobrou zprávou je, že se těmto katastrofám dá zabránit včasným nasazením léků snižujících vysoký cholesterol v krvi. V Česku jsou v několika posledních letech k dispozici také nové a moderní léky, které pomohou tam, kde standardní léčba nestačí. Pacienti, kteří je potřebují, je mají hrazené zdravotními pojišťovnami. Další novinkou je, že se v České republice chystá zavedení plošného novorozeneckého screeningu FH - krev bude odebrána z pupečníkové krve a vyšetřena na vysoký cholesterol. Naše země bude jedna z prvních v Evropě i na světě, která bude plošný screening FH mít.

"Kromě tradičních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění musíme v současné době věnovat pozornost také inovativním rizikovým markerům, např. Lp(a). Stanovení hodnoty v krvi je nenáročné, blíží se specifická léčba, která je velkou nadějí nejen pro pacienty, ale i pro celou naši populaci do budoucna," říká prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky - kardiologické - Fakultní nemocnice Olomouc.

prof. MUDr. Miloš Táborský, přednosta I. Interní kliniky - Kardiologické, Fakultní nemocnice Olomouc

Další záporák v našich cévách - Lp(a)

LDL cholesterol není jediná částice, která ničí naše cévy. Dalším záporným hrdinou je takzvaný lipoprotein malé "a" - Lp(a). Pokud jsou jeho hladiny v krvi vysoké, což se děje zhruba u každého pátého z nás, riziko srdečních infarktů a mozkových mrtvic se zvyšuje. Na Lp(a) je záludné to, že jeho hladiny jsou z 90 % dány geneticky - životosprávou se prakticky ovlivnit nedají a krátké jsou na něj i dnešní léky na snižování cholesterolu. V současnosti není cílená terapie na snížení Lp(a) dostupná, ale dokončují se klinické studie s novými, slibnými léky. Pacienti se jich tak dočkají již za několik let. Už dnes má ale znalost hodnot Lp(a) význam pro zdraví - cílením na ostatní rizikové faktory KV chorob a snahou o snížení celkového KV rizika lze negativní účinky vysokého Lp(a) oslabit. Lp(a) by měl být u každého člověka změřen aspoň jednou za život, ideální je k tomu preventivní prohlídka u praktického lékaře.

V rámci osvěty pořádá v září pacientská organizace Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) už 9. ročník osvětového Týdne FH. Cílem je upozornit širokou populaci na rizika neléčených dyslipidemií, zvyšovat povědomí o FH jako geneticky podmíněné dyslipidemii a také přispět k odhalení co největšího počtu osob, a tak i celých rodin s FH. Nástrojem k odhalování rizikových osob je pro pacientskou organizaci měření krevních lipidů z kapilární krve a pátrání v rodinné historii ve spolupráci s lékařem‑specialistou.

kardiolog prof. MUDr. Aleš Linhart

prof. MUDr. Aleš Linhart, přednosta II. Interní kliniky - kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a místopředseda České kardiologické společnosti

Ve spolupráci s Nemocnicí Třebíč letos ČAKO vyzkoušela unikátní novinku, kdy si zájemci mohli nechat změřit také koncentrace lipoproteinu a - Lp(a). Pomocí žilních odběrů bylo získáno 78 vzorků a rizikové hodnoty byly zjištěny u 16 osob, což přesně odpovídá udávanému dvacetiprocentnímu výskytu v populaci. Pacienty bude nemocnice kontaktovat a řešit, jelikož jsou ohroženi kardiovaskulárními komplikacemi.

pacient MUDr. Miroslav Ouzký

pacient MUDr. Miroslav Ouzký

"Nejvyšší hodnoty měly dvě mladé ženy ve věku 36 a 40 let. Podařilo se nám zachytit i další velmi rizikovou ženu, kromě hypercholesterolemie a zvýšeného Lp(a) u ní byly doměřeny vysoké hodnoty cukru v krvi. Pacientka dosud o tom, že má cukrovku, vůbec nevěděla," dodává Mgr. Kristýna Čillíková, místopředsedkyně ČAKO.