Energetické nápoje škodí dětem stejně jako alkohol, říká odborník

Výbušný koktejl, o kterém přesně nevíme, co s dětským mozkem dělá. Tak popisuje energetické nápoje výživový specialista Pavel Suchánek. Hovoří i o tom, jak se mají naši potomci ideálně stravovat a proč je tolik důležitý tvaroh.

Jaké riziko představují energetické nápoje pro mladistvé?

Velké. Srovnával bych to s pitím alkoholu. U něj všichni víme, že je nebezpečný a že poškozuje mozek, ledviny, játra. Ale energetické nápoje jsou poměrně nová záležitost, takže jejich dlouhodobý vliv a případné následky nejsou tolik známé. Nicméně víme, že látky v nich obsažené mohou mít pro dospívajícího člověka a zejména jeho mozek velmi nebezpečné účinky. Vždyť jeden energetický nápoj splňuje denní dávku kofeinu, takže například vytváří závislost na kofeinu.

Energetické nápoje jdou v Česku na odbyt. Loni celé odvětví vzrostlo o pětinu, a to hlavně díky lidem kolem patnácti let. Čím to je? Proč jsou tak oblíbené?

Zaprvé za tím stojí velmi silná reklama. Ty nejsilnější značky na trhu se hodně propojují se sportovními aktivitami. Špičkoví olympijští sportovci startují v přilbách se znaky firem, které vyrábějí energetické nápoje - je to nejen Red Bull, ale i Monster a další. Také se hodně mluví o tom, že coly a slazené nápoje jsou špatné, a tak jsou energetické nápoje veřejností často vnímány jako bezpečnější. Přitom množství cukru je srovnatelné, a navíc je tam obrovský podíl nejen kofeinu, ale také látek zesilujících a prodlužujících jeho účinky i dalších látek takzvaně excitujících mozek, což je odlišné od klasické kávy. A třetí věc - je to móda.

Je tedy lepší vypít plechovku coca-coly, nebo energetického nápoje?

Nechci to srovnávat. Obsah cukru je v energetických nápojích vlastně tím nejmenším problémem. Tím hlavním je obsah kofeinu a látek jako taurin - aminokyseliny ovlivňující fungování mozku. Takže máme tu velkou dávku kofeinu, který působí na mozek, velkou dávku taurinu, jenž působí na mozek, a navíc velkou dávku cukru, který také působí na mozek a jeho reakce. Dohromady to vytváří mix extrémně stimulujících látek. Takový výbušný koktejl, o němž přesně nevíme, co s dětským mozkem dělá. Ale že to není nic dobrého, to je jisté.

Co tento koktejl v těle způsobuje?

Bušení srdce, poruchy spánku, chování jako by dítě mělo ADHD, také dehydrataci, protože kofein odvádí vodu z těla. U dlouhodobého užívání může docházet k poškození vnitřních orgánů, protože jsou opakovaně stimulovány na větší výkon. A když člověk dostatečně neodpočívá, může to vést k přetížení až úplnému vyčerpání organismu. A ovlivňuje také psychiku.

Jak konkrétně?

Lidé mají větší tendenci k depresím, snižuje se produkce hormonu serotoninu, jemuž se říká hormon dobré nálady. Známe i případy zvýšeného agresivního chování. Vy totiž mozek přebudíte na daleko vyšší hodnotu, než by měla být, což může způsobit bolesti hlavy nebo právě agresivní výpady.

Některé evropské státy již prodej energetických nápojů dětem a mladistvým zakázaly, je to řešení?

Určitě. Myslím, že by bylo vhodné je prodávat až od osmnácti let. Třeba v USA jsou energetické nápoje hodnoceny jako nebezpečnější než jiné kofeinové. Vrcholem cynismu je, že dnes si v obchodě můžeme koupit nápoje v plechovce, které cílí na nejmenší děti a již v názvu mají napsáno "energetický nápoj". Sice je to jen cukr a voda, ale je to první krok ke konzumaci klasických energeťáků.

Mluvíme o tom, jak jsou energetické drinky nebezpečné pro děti a mladistvé, ale jak je to u dospělých? Na naše zdraví jejich pravidelná konzumace výrazný vliv nemá?

O jejich působení na dospělé je toho známo výrazně méně, ale jsou popsány případy srdečních arytmií, bolestí hlavy, depresí či poruch spánku. Rozhodně to není nápoj, který bychom měli pít jako vodu. V poslední době se objevily zprávy, že pití energetických drinků je nejčastější příčinou mikrospánku a z něj vznikajících dopravních nehod. Prostě mozek velmi vybudíte na krátkou dobu a o to rychleji následně upadá do rizikové únavy a mikrospánku.

Přejděme k jídlu. Které potraviny jsou rizikové? Které jsou největším zlem?

Uzeniny kvůli vysokému obsahu soli, případně kvůli nekvalitnímu masu smíchanému se sójovým proteinem. Také potraviny s vysokou trvanlivostí, například zmražené hotové výrobky, polotovary nebo cukrovinky s polevami a náplněmi obsahujícími částečně ztužené tuky.

A chipsy, ne?

Také. Mají jak hodně soli, tak i vysokou energetickou hodnotu, protože jsou dělány na oleji. A navíc obsahují rizikový akrylamid, který vzniká při tepelném zpracování zejména brambor či obilovin.

Na které potraviny naopak nedáte dopustit?

Jsem zastáncem mléčných výrobků jak tvarohového, tak jogurtového typu a zejména tvrdých sýrů. Potom doporučuji krůtí a králičí maso. Ale především jíst pestrou stravu, to je dnes velký problém.

Jak to?

Děti jedí pořád to samé a pak jim chybějí určité živiny. Světová zdravotnická organizace, WHO, udělala nedávno velkou studii pětiletých dětí, v níž byla řeč o takzvané skryté obezitě. Dítě vypadá z hlediska hmotnosti v pořádku, ale chybějí mu třeba bílkoviny a vápník z mléčných výrobků, tudíž má křehké kosti.

Jak to změnit?

Příkladem musejí jít rodiče. Vést sami sebe k pestrému stravování a sportu a pak to předat dětem. Pomoci k tomu může školní jídelna, ale pokud rodič bude dítěti říkat "Jé, dneska máte čočku, to ti nebude chutnat", dítě to ani neokusí. Rodič by měl mít přehled o tom, co dítě pije a jí. Jestli si kupuje vodu, nebo energetický nápoj. Jestli utrácí peníze za zdravé potraviny, nebo rizikové. Řešením může být příprava domácích svačin.

Jaká je taková ideální školní svačina?

Rohlík s tvarohovou pomazánkou, šunkou a tvrdým sýrem a k tomu třeba jablko. Důležité je, aby ke svačině vždy byla bílkovina.

Pracujete jako výživový poradce. Co probíráte se svými klienty nejčastěji?

Hodně se zaměřujeme na mladé sportovce a u nich nejvíc řešíme, jak upravit jídelníček, aby se jejich výkon zlepšil. Rodiče si často myslí, že když jejich dítě sportuje, může sníst všechno a v neomezeném množství.

Ale dnes to není jako dřív, kdy dítě přišlo ze školy, hodilo tašku za dveře a šlo na celé odpoledne ven.

Přesně tak. Dnes má třikrát týdně hodinový trénink, rodič si myslí, že hodně sportuje, a tak jídlo neřeší. To se mi stalo třeba nedávno při komunikaci s rodiči dětí z jednoho fotbalového klubu, s nímž spolupracujeme.

Povídejte.

Jedno z dětí snídalo tři koblihy a zapíjelo to džusem. Rodiče si mysleli, že je to v pořádku, že je to to nejlepší, co pro něj mohou udělat. My jsme jim pak vysvětlovali, že dítě nemá šanci tolik energie spotřebovat. Anebo slazené nápoje. Rodiče je dětem dávají na trénink a nepřečtou si, že ta lahev obsahuje dvanáct kostek cukru. Myslíte si, že to dítě během té hodiny spálí?

To jistě ne. Zmínil jste džus. Řada lidí si myslí, že taková krabice pomerančového džusu je zdravá vitaminová bomba. Tak to ale není, že?

Obsahuje velké množství cukru. WHO dokonce nedávno zařadila džusy mezi takzvané přidané cukry. Rozhodla, že je vhodné konzumovat 50 gramů cukru denně - 25 gramů z přirozených zdrojů jako ovoce a 25 gramů z přidaných cukrů, do kterých zařadila právě i džusy.

Co dalšího jste u mladých sportovců musel změnit? Co bylo nejtěžší?

Přimět je jíst více mléčných výrobků a přesvědčit je, že musejí mít druhou večeři tvarohového typu.

Proč by měla být z tvarohu?

Tvaroh obsahuje bílkovinu, která se jmenuje kasein. Ta se vstřebává velmi pomalu a umožňuje svalovou regeneraci po celou noc. Navíc podporuje přirozené uvolňování růstového hormonu, který opět zlepšuje svalovou regeneraci, a navíc prohlubuje a zkvalitňuje spánek.

Občas se dočtu, že mléko je zdravé a skvělé, jindy zase, že je pro tělo nevhodné a zahleňuje. Jak to tedy je?

Nikdo nikdy neprokázal, že mléko zahleňuje nebo způsobuje zdravotní komplikace. Ano, některé léky nelze kombinovat s mlékem nebo mléčnými výrobky, ale to platí i pro spoustu jiných potravin. Mléčné výrobky jsou pro kvalitu našich kostí a svalového aparátu naprosto nezastupitelné. Jsou nositeli velmi kvalitní bílkoviny a vápníku. Mléčný tuk pomáhá zabudovávat vápník do kostí. Proto naši předkové kombinovali mák jako velmi dobrý zdroj vápníku a třeba plnotučný tvaroh jako nositele pro kosti důležitého mléčného tuku. Mluvím o mléčných výrobcích - jogurtech, zákysech, pomazánkách. Není nutné vypít každý den litr mléka.

A co vajíčka? I o nich se objevují dost protichůdná tvrzení.

Když jsem v roce 2000 nastupoval do IKEM, říkalo se, že vajíčka nejsou moc zdravá. Dnes je to jinak, mluví se o "amnestii pro vajíčka", protože jsou zdrojem bílkovin, lecitinu, vitaminů, jsou důležitá pro fungování mozku. Měla by být i zdrojem vitaminu D, ale to by slepice musely běhat venku na sluníčku. A cholesterol, který v nich je, je pro tělo využitelný, a v určitém malém množství dokonce potřebný.

Napadají vás ještě další potraviny, na které se názor odborníků časem změnil?

Nemyslím, že by se postoje měnily. Jen se upřesňují, máme více informací. Třeba máslo bylo vnímáno jako velký problém, protože zvyšuje hladinu cholesterolu. Ale i na tuky se mění názory. Dnes už víme, že určité množství mléčného tuku je pro tělo potřebné, protože je to prevence osteoporózy. Mléčný tuk v jogurtu či tvrdém sýru obsahuje beta-palmitát, jenž umožňuje lepší ukládání vápníku do kostí. Není proto vhodné konzumovat odtučněné výrobky.

Proč? Ještě před lety to byl velký hit. V chladicích boxech v supermarketech bylo mnoho jogurtů s "0 % tuku".

Myslelo se, že se tím vyřeší obezita, ale pak se přišlo na to, že místo tuku obsahují tyto výrobky škrob. Lidé jich konzumovali kvanta, protože se domnívali, že toho mohou sníst, kolik chtějí, když tam přece není ten energeticky bohatý a tím i rizikový tuk. A najednou se prudce zvedl výskyt diabetu druhého typu. Vyšší glykemický index přesně kopíroval množství přidaného škrobu, který se do potravin dal místo tuku. Naštěstí se od propagace těchto potravin ustoupilo. Ukázalo se, že nejsou řešením. Když v potravinách tuk není, lidé jich nakonec zkonzumují daleko víc, protože tato jídla nemají sytící efekt.

Prý je pro tělo vhodnější jíst potraviny vypěstované u nás než ty, které letěly přes půlku světa. To je také pověra?

Kdepak, to má hlavu a patu. U nás se jablko utrhne vyzrálé, zatímco když daleko převážíte pomeranč, musíte ho utrhnout nedozrálý. Může tedy obsahovat řadu látek, které jsou pro tělo dráždivé, nemá takovou kvalitu, mohou v něm chybět nějaké vitaminy prostě proto, že ovoce je nedozrálé. V zimě je dokonce lepší jíst zmražené potraviny z našich zdrojů, například zeleninu do polévky, protože tu jste sklidili a zamrazili vždy dozrálou.

Jedly děti dříve lépe a kvalitněji?

To si nemyslím. Problém je, že dnes děti jedí více, než by měly. A když potomek odmítá jíst, rodič se s ním nechce dohadovat a nabídne mu jako náhradu sladkost.

Jak vlastně ve své poradně poznáte, co dítěti chybí?

Máme na to speciální techniku - na přístrojích InBody měříme tělesné složení, svalovou hmotu, rychlost metabolismu nebo kostní hmotu, díky čemuž zjistíme, zda dítě nemá křehké kosti. Pak je hlavní, aby ten mladý sportovec promítl výsledky do svého jídelníčku.

RNDr. Pavel Suchánek (47)

Odborník na výživu, výzkumný pracovník Centra výzkumu chorob srdce a cév v IKEM, spoluzakladatel nutriční poradny FitBee. Vystudoval biologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde poté v letech 2009-2016 pracoval jako vysokoškolský pedagog. Působil jako vedoucí nutriční specialista české fotbalové reprezentace a spolupracoval s regionálními fotbalovými akademiemi FAČR. Je členem občanského sdružení Výživa dětí, členem Fóra zdravé výživy i představenstva České komory fitness.

Čtěte dále

další zprávy