Znepokojení lékaři v Mosulu: lidé jsou odolní vůči antibiotikům

10.02. 05:45 | Autor: ČTK

Český polní chirurgický tým, který působil v Iráku severozápadně od Mosulu.

Život 46letého Saada se dramaticky změnil ve chvíli, kdy kousek vedle něj v iráckém Mosulu explodovala bomba. Výbuch ho nezabil, ale vážně mu poranil nohu - utrpěl zlomeninu holenní a lýtkové kosti. Podstoupil již několik operací, náročné zotavování se ale protahuje. Objevily se totiž komplikace - infekce související s mnohačetnou odolností vůči antibiotikům. Podobných případů je přitom v Iráku velké množství. "Více než třetina našich pacientů ve východním Mosulu vykazuje příznaky antibiotické rezistence," řekla Iveta Polochová, mluvčí české pobočky organizace Lékaři bez hranic (MSF), která v zemi působí.

"Rezistence na antibiotika je v Iráku, ale i v dalších zemích Blízkého východu, obrovský problém," popisuje Polochová. "Přitom dříve tomu tak nebylo. Před patnácti lety v Iráku fungoval zdravotnický systém a používání antibiotik bylo poměrně dobře regulováno. Vše ale změnila válka, která vypukla v roce 2003. Ta poškodila i tamní zdravotnictví," dodává s tím, že tehdy se některá antibiotika, která normálně pacient získá jen na předpis, začala na trhu stávat snadno dostupnými a lidé je začali užívat stále častěji. A nadužívání antibiotik je jedním z hlavních faktorů, které způsobují odolnost bakterií vůči těmto lékům.

Lékaři bez hranic otevřeli pooperační zdravotnické zařízení na východě Mosulu loni v dubnu a ordinace se jim hned zaplnily lidmi s podobnými problémy, jako má Saad (jméno Iráčana bylo na jeho žádost pozměněno). O co v těchto případech jde? Když má pacient bakteriální infekci, obvykle je léčen antibiotiky, což jsou jediné přípravky, které proti bakteriím zabírají. Bakterie se ale mohou lékům přizpůsobit, aby dokázaly přežít. To se nazývá antibiotická rezistence. Lékařům se pak zužují možnosti léčby; léky, které v těchto případech zabírají, jsou méně dostupné a léčba je i dražší, takže ne každá nemocnice si ji může dovolit.

"Vědci a výzkumníci se snaží vyvinout nová antibiotika, ale to nějakou dobu trvá - mnohem déle, než trvá bakteriím vytvořit si rezistenci na určité léky. To ohrožuje naši schopnost léčit i běžné infekční nemoci, jako jsou infekce dýchacího ústrojí či infikované rány. Bez okamžité akce a změny hrozí, že se dostaneme do postantibiotické éry, ve které nebude možné léčit běžné infekce a drobná zranění, a ta se tak stanou opět smrtelnými," říká Ernestina Repettová, odbornice Lékařů bez hranic na infekční choroby.

Antibiotika nezabírají

Jak popisuje Iráčan Karam Jásín, osvětový pracovník MSF, více než rok po vojenské ofenzivě v Mosulu, kdy byli z města vytlačeni ozbrojenci Islámského státu, jsou důsledky odolnosti vůči antibiotikům ještě výraznější a viditelnější než kdy předtím. Během bojů bylo zraněno velké množství lidí, často došlo k zanesení rány a infekci. Jenže nadměrné užívání léků způsobilo, že běžná antibiotika už nefungují, jak by měla. "Vyžaduje to pak další chirurgické zákroky a dlouhodobější léčbu, aby se pacient zcela uzdravil," vysvětluje Jásín.

Jak doplňuje Repettová, během prvních osmi měsíců fungování bylo do zařízení v Mosulu přijato okolo 40 procent pacientů s infekcí, často šlo o osteomyelitidu (infekční zánět kosti) či chronicky zanícené rány. "Museli jsme používat antibiotika, která se aplikují nitrožilně," popisuje Repettová. "Mysleli jsme si, že se tam budou vyskytovat pacienti, kteří budou odolní vůči antibiotikům, ale jejich množství převyšuje naše očekávání a je opravdu znepokojivé," dodává.

Pacienti přijatí do nemocnice se musí rovněž podrobit určitým opatřením, aby se zabránilo tomu, že se bakterie odolné vůči lékům rozšíří na další osoby. Pobyt v izolaci pak může mít dopad na jejich psychiku. "Lidé v izolaci trpí ve větší míře úzkostí, depresí či vztekem," říká Olivera Novakovicová, psycholožka pracující ve východním Mosulu. I proto se zdravotníci MSF zabývají také psychickou podporou pacientů.

Pro pacienty a jejich příbuzné zároveň MSF pořádá sezení, na kterém jim vysvětlují dopady antibiotik na tělo. "Ptají se nás na spoustu věcí. A mnoho z nich je překvapeno tím, co se dozvědí. Zjišťují, že antibiotika nejsou vždy kouzelným řešením každého problému, že by měla být dostupná na recept a že jejich zneužívání jim může ublížit," uzavírá Jásín.

Foto: ČTK , Čapek Karel

Autor: ČTK