VIDEO: Psi reagují na zvuky stejně jako lidé, jsou citliví na emoce

24.02. 15:25 | Autor: Markéta Bajerová

Se psy toho máme společného víc, než si myslíme.

Také si myslíte, že vám váš domácí mazlíček rozumí? Vědci vám dávají za pravdu a možná odhalili důvod, proč jsou psi "nejlepšími přáteli člověka". Čtyřnozí chlupáči totiž vnímají zvuky a emoce velmi podobně jako my. Tedy alespoň když je slyší. Jejich mozek totiž zapojuje stejná centra při jejich zpracování jako ten náš.

Celý "vědecký tým" pohromadě. Odborníci z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti provedli magnetickou rezonanci u jedenácti psů a více než dvaceti lidských dobrovolníků. Během ní jim do sluchátek pouštěli zhruba dvě stě záznamů, od troubení aut až po lidské a psí zvuky. Patřil sem mimo jiné štěkot, pláč, smích a nářek.

Nakonec se ukázalo, že psí i naše mozky na zmiňované zvuky údajně reagují podobným způsobem. Obzvláště to platí u emocionálně zabarvených zvuků, uvedli vědci v magazínu Current Biology. To by vysvětlovalo, proč jsou na nás naši domácí mazlíčci tak citově naladěni. A my na ně. "Myslíme si, že lidé i psi mají podobné mechanismy zpracovávání emočních informací," uvedl pro BBC autor studie Attila Andics.

Stejný sociální základ

Magnetická rezonance odhalila během poslouchání lidských zvuků u obou skupin reakce v přední části spánkového laloku. To dokazuje, že lidské zvuky u nás i psů vyvolávají specifickou odezvu. "Skutečnost, že jsme takovou funkci zmíněného regionu v mozku u psů odhalili, je překvapením - poprvé jsme ho zaznamenali u jiných zvířat než primátů," dodává překvapeně Andics. Doposud vědci nevěděli, že tento živočišný druh vnímá zvuky téměř ve stejné části mozku jako my.

Čím šťastnější emoce psi slyšeli, tím viditelněji reagovala oblast mozku, v níž dochází ke zpracování zvukových vjemů. Nejdůležitější orgán nervové soustavy u obou skupin vykázal podobnou aktivitu také při citově zabarvených psích zvucích, pouze v jiné oblasti - té, kde dochází ke vnímání zvukových vjemů. To dokazuje, že nejen psi jsou naladěni na rozpoložení svých pánů, ale také majitelé na ně. Rozdíl byl však v intenzitě reakce - chlupáči přirozeně zareagovali mnohem silněji na zvuky vydávané svým druhem než na ty lidské.

Trénink zvířat, která se výzkumu účastnila, zabral delší čas a podle vědců se při výcviku nejvíce osvědčil systém odměn. "Celkem proběhlo dvanáct schůzek, během nichž jsme psy trénovali. Pak dalších sedm už v místnosti se zařízením. Naučili jsme je ležet bez hnutí alespoň osm minut, abychom mohli provést skeny. Čím šťastnější emoce psi slyšeli, tím viditelněji reagovala oblast mozku, v níž dochází ke zpracování zvukových vjemů. Dokonce se jim to pak strašně líbilo," popisuje přístup psích dobrovolníků Andics.