S léčbou duševní poruchy může pomoct EEG mozku

18.02. 10:08 | Autor: ČTK

EEG mozku by u lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou mělo pomoci zvolit léčbu (ilustrační foto).

Umožnit výběr takové varianty léčby obsedantně-kompulzivní poruchy, která pacientovi nejlépe zabere, má výzkum Jany Kopřivové z Národního ústavu duševního zdraví. Poruchou trpí až tři procenta lidí a obvyklá léčba třetině nepomáhá. Výzkum je zatím na počátku, vědkyně zkoumá pomocí EEG, co se děje v mozku pacientů, a "otevírá dveře k efektivnější léčbě", sdělil ústav. Za svoji práci dostala Kopřivová od rektora Univerzity Karlovy prestižní Bolzanovu cenu.

Základním příznakem poruchy jsou vtíravé myšlenky, tedy obsese, a stereotypní nutkavé chování či myšlenkové úkony, neboli kompulze, jež mají pacientovi ulevit. Nemocný trpí třeba vtíravou představou, že má špinavé ruce, bojí se nákazy, a tak se pořád myje. Nadměrně vše kontroluje, například zda zamknul dveře. Nebo má nutkání symetricky rovnat věci a provádět přesný sled drobných činností. Věří, že mu to uleví. Obsese může vyústit i ve strach, například matky, že bodne své dítě nožem.

O nemoc se jedná, pokud potíže trvají po většinu dní alespoň dva týdny, způsobují člověku nepohodu a narušují jeho fungování, včetně společenského.

Kopřivová začala sledovat elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů a testovat možnosti ovlivnit je za pomoci tzv. neurofeedbacku, tedy bez léků a neinvazivně.

Výzkum potvrdil u pacientů několik specifik. Určité části jejich mozku mají menší objem šedé mozkové kůry a mají také odlišné výsledky EEG proti zdravým lidem. V určitých částech mozku vykazuje EEG u pacientů nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí.

"Zjistili jsme, že čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala kognitivně-behaviorální terapie. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí byla pro pacienty z hlediska léčby velmi příznivá, na terapii reagovali lépe," shrnula Kopřivová.

Výzkum bude dál sledovat funkční vztahy mezi jednotlivými oblastmi mozkové kůry. Více by mělo objasnit také použití dalších vyšetřovacích metod a spolupráce s vědci z Akademie věd, kteří studují modely obsedantně-kompulzivní poruchy u zvířat.

Foto: ČTK , PA/David Cheskin

Autor: ČTK