Česku chybí systém péče pro duševně nemocné, služeb je málo

18.09. 06:03 | Autor: ČTK

V Česku chybí ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž podporou by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je nedostatek. Řekli to zástupci institucí a organizací, které pacientům a jejich rodinám pomáhají. K bourání stereotypů o psychicky nemocných a ke změně přístupu k nim má přispět kampaň Jde to, kterou zahájila Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ).

"Stigma, které si pacienti s diagnózou nesou a které se posiluje nešťastnými kauzami, tu je. Navracení lidí do společnosti, která o nich má předem předsudky, že jsou nespolehliví a agresivní, je pak velmi obtížné," uvedl prezident ČAPZ, psychiatr Martin Jarolímek. Podle něj studie ukázaly, že schizofrenici páchají zločiny mnohem méně než lidé bez psychických potíží.

Loni v říjnu zaútočila nemocná žena ve škole ve Žďáru nad Sázavou, zabila studenta a další tři lidi zranila. Před třemi lety napadla jiná žena babičku s vnoučetem, batole nepřežilo. Podle zástupců asociace vyvolávají zveřejněné případy strach a vracejí situaci o léta zpět. "Strach je iracionální a živený i některými politiky, kteří reagují hloupě. My jako lidé s duševním onemocněním to neseme špatně," postěžoval si například Michal Kašpar.

Studenta Petra Vejvodu zavraždila ve žďárské škole duševně nemocná žena. Oběť má na místě tragédie pamětní desku. Podle vedoucí krizového oddělení denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Renáty Fialové by pro lidi s lehčími obtížemi měly být dostupné ambulance a pro vážnější případy centra duševního zdraví, kde dostanou zdravotní péči, rehabilitaci i pomoc při hledání práce. Fungovat by měly následné sociální služby.

"Měli bychom si uvědomovat, že oběti i pachatelé jsou vlastně oběti společnosti, která neposkytuje služby. V 90. letech bylo veliké nadšení a vypadalo to, že služby budou poskytovány v celé republice. V posledních letech to jde zpět. Znovu společnost říká, že by lidé měli být někde zavření. Oni přitom potřebují péči," řekla Fialová.

O nedostatku služeb mluví i Josef Svoboda z Brna, jehož syn před lety onemocněl. "Službu jsem nakonec musel založit sám. Chybí systém, aby se složky propojily. Když schizofrenik odejde z nemocnice, je málo lidí, kteří s ním umějí pracovat," uvedl Svoboda, který působí jako vedoucí sociální rehabilitace v organizaci Dotyk II. Ta poskytuje terénní služby psychicky nemocným.

Ke změně přístupu k lidem s psychickou chorobou má přispět kampaň Jde to, na kterou přispěly norské fondy. Trvat má do února příštího roku. Zaměří se hlavně na profesionály, kteří s nemocnými pracují. V regionech se uskuteční setkání expertů, pacientů, členů jejich rodin, úředníků či poskytovatelů péče. Pořadatelé se budou snažit jejich aktivity propojit.

Česko nemá zákon o duševním zdraví, který by stanovil pravidla péče i povinnosti obcí a zdravotních pojišťoven. Podle Jarolímka stát neplní ani opatření ze strategie reformy psychiatrické péče či z mezinárodních úmluv, k nimž se ČR přihlásila.

Zástupci organizací na pomoc pacientům už dřív kritizovali, že reforma kupředu příliš nepostupuje. Žádali po vládě jasné kroky. Podle plánu má vzniknout 30 center duševního zdraví, v každém kraji by měla fungovat dvě až tři.

Foto: ČTK , PA

Autor: ČTK