Kondiční cvičení v mladém věku snižuje pozdější riziko rakoviny

19.08. 09:05 | Autor: ČTK

Dobrá kondice v mládí snižuje riziko rakoviny v pozdějším věku

Dobrá kondice v mládí je spojena se sníženým rizikem vzniku devíti různých typů rakoviny v pozdějším věku, a to v některých případech až o 42 procent. Vyplývá to z rozsáhlé studie, o níž napsal list The Guardian.

Studie čerpala z údajů od více než jednoho milionu švédských branců ve věku 16 až 25 let, kteří byli sledováni v průměru 33 let v období 1968-2005. Výsledky naznačují, že dobrá kardiorespirační zdatnost - schopnost jedince věnovat se vytrvalostním aerobním cvičením, jako je běh, jízda na kole a plavání - byla spojena s 42procentním snížením rizika rakoviny plic, 40procentním snížením rizika rakoviny jater a 39procentním snížením rizika rakoviny jícnu. Kromě toho se s kondicí pojí i nižší riziko rakoviny hlavy a krku, žaludku, slinivky a ledvin.

Vyšší kardiorespirační zdatnost se ale zdála být spojena se sedmiprocentním zvýšením rizika rakoviny prostaty a 31procentním zvýšením rizika rakoviny kůže - i když je možné, že za tato zjištění může častější screening rakoviny prostaty a vystavení slunečnímu záření.

Následné studie ukázaly, že u mužů s vyšší úrovní fyzické zdatnosti je větší pravděpodobnost, že u nich bude diagnostikována rakovina prostaty, která není smrtelná, uvedl vedoucí výzkumu Aron Onerup z Göteborské univerzity ve Švédsku.

Tato studie však "plně nezohledňuje vliv stravy, alkoholu a kouření, které mají větší vliv na riziko vzniku rakoviny", uvedla Claire Knightová z Cancer Research UK, největší nezávislé organizace pro výzkum rakoviny na světě.

Celkově jsou výsledky přesvědčivé a posilují nutnost podpory plánů zaměřených na zvýšení kardiorespirační zdatnosti u mládeže v průběhu školní docházky a studia, uvedl profesor sportovní a pohybové medicíny Mark Hamer z londýnské University College London (UCL).

Snížení rizika rakoviny není jediným důvodem, proč cvičit. Existují další výhody, jako lepší emocionální zdraví a prevence kardiovaskulárních onemocnění. Onerup uvedl, že "určitá fyzická aktivita je lepší než žádná, a že více fyzické aktivity je lepší pro optimální zdravotní výsledky". Vědec dodal, že nikdy není pozdě na to, aby lidé začali být fit, a využili tak výhod cvičení.

Pokud jde o množství pohybu, Knightová doporučila 150 minut cvičení týdně. "Nemusíte běžet maraton nebo chodit do posilovny - počítá se cokoli, co vás zahřeje, lehce zadýchá a zrychlí tep vašeho srdce. Nezáleží na tom, jestli jdete na svižnou procházku, na kolo s kamarádem, nebo dokonce děláte domácí práce, to všechno se může počítat jako způsoby, jak být aktivní," řekla.

Foto: ČTK , Depositphotos

Autor: ČTK