Epidemiolog Maďar: Panika z koronaviru? Nesmyslná, až šokující

Dělá stát dost ve věci ochrany před novým koronavirem? A kdy už bude k dispozici účinná léčba? I na tyto otázky odpovídá přední český epidemiolog Rastislav Maďar. "Překvapuje mě, že i když je lidstvo vzdělanější než kdykoli v minulosti, sociální sítě v kombinaci s některými médii zjevně umějí strhnout davy k panice. A ani k tomu není zapotřebí moc snahy."

O tom, kdo je původcem nemoci Covid-19, se vedly velké diskuze. Potvrdily se již prvotní odhady vědců, že se lidé nakazili konzumací netopýrů?

V minulosti se u netopýrů zjistily desítky různých druhů koronavirů. Jejich přítomnost jim nezpůsobuje žádné problémy, takže jsou pro viry ideálním přírodním rezervoárem. V tělech těchto savců byl ještě před stávající epidemií zjištěn koronavirus shodný s nCoV-19 na šestadevadesát procent. Zřejmě právě ten zmutoval tak, že byl nejen schopen překonat mezidruhovou bariéru ze zvířete na člověka, ale navíc se velmi efektivně šířit v lidské populaci. Mezihostitelem viru, ze kterého se nakazil první člověk, však mohlo být i jiné zvíře. U SARS to byly cibetky a u nového koronaviru to vypadá na luskouna. To je zákonem chráněné zvíře, které je hlavně v Číně a Vietnamu předmětem ilegálního chovu, oblíbené je kvůli údajně chutnému masu. Odhaduje se, že ročně se do těchto dvou zemí dostane nelegálně přes sto tisíc luskounů.

Pokud se na nový koronavirus podíváme důkladněji, čelilo již v minulosti lidstvo podobnému viru? A jak si s ním nakonec poradilo?

Geneticky je nový koronavirus z osmdesáti procent podobný viru SARS, který sice způsoboval těžší klinické stavy, ale zase nebyl tak infekční. I když procento zemřelých z počtu nakažených bylo u SARS násobně vyšší, nový koronavirus infikuje ve světě mnohem více osob, a i proto má už teď více obětí než SARS a MERS dohromady. Epidemiologické charakteristiky stávající epidemie jsou však bližší pandemii chřipky v roce 2009 než epidemii SARS, jež lidstvo ohrožovala v letech 2002 až 2003. S oběma si lidé dokázali poradit a věřím, že tomu tak bude i teď.

S novými viry se vždy po nějaké době střetneme. Proč vlastně vznikají?

Viry jsou evolučně starší než člověk, na naší planetě tedy byly dříve než my. Nejsou však schopny samostatné existence, pro svůj vývoj potřebují jiný organismus, jemuž však mohou ublížit. Zdraví nakaženého člověka mohou poškodit nejen samotné viry, ale i rozsáhlá reakce vlastního imunitního systému na jejich přítomnost - takzvaná cytokinová bouře. Ta dokonce častěji zabíjí zdravější jedince se silnější imunitou, jako tomu bylo například u španělské chřipky. Ta byla možná nejhorší epidemií v celé historii lidstva s desítkami milionů obětí.

Jak byste okomentoval šíření viru? Je extrémně agresivní?

Nový koronavirus má zjevně schopnost výkonně se šířit v lidské populaci. Jeho vysoká infekčnost je jistým překvapením, u SARS ani MERS taková nebyla. Proto je tak důležitá rychlá detekce infekčních osob a jejich izolace a současně karanténa kontaktů. Sám o sobě tento virus velmi agresivní vůči napadenému organismus není, pokud proti němu stojí dobře fungující imunitní systém. V případě jeho oslabení věkem nebo nemocí však dokáže vyhrát a napadnout plíce, které potom nejsou schopné plnit svou životně důležitou funkci.

Je něco, co vás na viru coby odborníka zaujalo?

To je spíše otázka pro virologa, pro nás epidemiology bylo zajímavé, že se dokáže na rozdíl od svého nejbližšího příbuzného, tedy viru SARS, vylučovat z organismu efektivně už v inkubační době. To kontrolu epidemie významně ztěžuje.

Pojďme k praktickým otázkám. Jaké skupiny lidí koronavirus nejvíce ohrožuje?

Starší, chronicky nemocné a imunitně oslabené. Hlavně seniory s velmi křehkým zdravím, navíc jim nákaza může zhoršit už předtím existující nemoc.

Za jak dlouho se projeví první symptomy?

Inkubační doba je dva až čtrnáct dní. Po ní může následovat i bezpříznaková forma nemoci, kdy na člověku není navenek nic poznat, ale tělo virus vylučuje do okolí. Objevily se informace o delší inkubační době u některých lidí. Zatím jich ovšem bylo tak málo, že obecně z toho nelze vyvozovat nic zásadního. Mohlo to nastat chybným vyhodnocením situace. Uvidíme časem. V každém případě je maximální inkubační doba důležitá, podle její délky se totiž nařizuje trvání karantény.

Kde je největší riziko nákazy?

Zdá se jím být přímý přenos z člověka na vzdálenost do dvou metrů kapénkami vyloučenými z dýchacích cest, takže rizikové jsou zejména uzavřené prostory s vyšší koncentrací osob.

Jak si nesplést koronavirus s chřipkou?

Bez laboratorního vyšetření se s jistotou odlišit nedají.

Kdy podle vás epidemie pomine?

Existují tři základní scénáře vývoje. Podle prvního v teplejších měsících ustoupí, jako tomu bylo u SARS, to však osobně pokládám za nejméně pravděpodobné. Druhý předpokládá, že nový koronavirus zůstane jen v chudších rozvojových zemích, jimž se nepodaří dostat ho pod kontrolu, a my bychom potom museli omezovat, respektive kontrolovat cesty do těchto regionů a také z nich. Třetí scénář je, že se nový koronavirus zařadí mezi infekce běžně se u nás vyskytující a bude mít sezonní charakter podobně jako chřipka či jiné druhy koronavirů.

Řada vědců pracuje na léku či vakcíně. Mohl byste zhodnotit, v čem je rozdíl a zejména, jak jsou vědci daleko?

Standardy pro testování nových léků a vakcín jsou stanoveny velmi vysoko. Tak si to nakonec přeje i samotná veřejnost. Vytvořit kandidátskou vakcínu dnes už netrvá ani tak dlouho, řádově několik měsíců. Testování účinnosti, jestli vůbec daný antigen vede k tvorbě protilátek, stanovení počtu a intervalů jednotlivých dávek a v neposlední řadě také sledování bezpečnosti je však ze svého principu zdlouhavý proces. Chce to prostě alespoň rok. A to mluvíme o urychleném testování. Běžně to totiž trvá řadu let. I proto je to finančně tak nákladné. Navíc jistota, že vakcínu někdy vůbec budeme mít, stále není. Odpověď dá zřejmě až poslední, třetí, fáze klinického zkoušení. A pokud jde o léky proti novému koronaviru, testují se různá antivirotika, některá z nich se v praxi používají proti jiným původcům, a tak už známe jejich profil bezpečnosti. Výsledky jejich testování proto budeme mít rychleji než u vakcín.

Médii proběhla zpráva, že genetická informace nového koronaviru byla přečtena. Takže tím máme ve všem jasno? Co v tuto chvíli vědci dělají dál?

Jasno zdaleka není. Díky znalosti genetické informace máme k dispozici velmi důležité diagnostické testy, dokážeme odhadnout, odkud asi do lidské populace tento virus vstoupil a také, že to bylo poměrně nedávno. Neumíme však posoudit, jestli virus může v budoucnu zmutovat. To je přirozená vlastnost virů, aby se chránily před imunitními procesy hostitele. Čím déle u lidí cirkulují, tím víc se pravděpodobně budou odchylovat od původního viru, který překonal mezidruhovou bariéru. Pokud by byl nový koronavirus schopen rychlé mutace nebo by ta jeho změna byla zásadní, nemusely by nás ochránit postinfekční ani postvakcinační protilátky. To si ale raději ani nepředstavujme. Musíme myslet pozitivně a neustále poctivě sbírat objektivní data.

Jak vlastně v současnosti probíhá léčba? Proč používáme antivirotika, pokud nejsou cíleně určena pro daný vir?

Primární léčba je takzvaně symptomatická. Potlačují se příznaky, které virus vyvolává, hlavně horečka, kašel a dehydratace. Pacienti s těžkou formou infekce vyžadují mechanickou ventilaci plic, někdy až speciální okysličení krve. Antivirotika se zkoušejí u těžších stavů, aby se urychlila léčba a zlepšila prognóza. Jsou to substance, jež zabrání množení virů. To je pro imunitu člověka velká pomoc. Zbytek už potom většinou imunita zvládne sama.

Lidé vzali lékárny a drogerie útokem. Gely už nejsou. Mizí i potraviny. Co říkáte na vyděšenou reakci lidí a panické nákupy?

Ta panika je nesmyslná a v jistém smyslu až šokující. Ukazuje totiž, jak lehké je i dnes, v jedenadvacátém století, zmanipulovat dav k iracionálnímu jednání. I když je lidstvo vzdělanější než kdykoli v minulosti, sociální sítě v kombinaci s některými médii zjevně umějí strhnout davy k panice. A ani k tomu není zapotřebí moc snahy.

Jak se projeví v šíření nemoci změna počasí? Pomohlo by oteplení?

Dokud bude hlavním způsobem přenosu těsný mezilidský kontakt, počasí asi zásadní vliv mít nebude. Možná jen nepřímo v tom, že koncentrace lidí v uzavřených prostorách nebude tak vysoká. Když je hezky, v nákupních centrech není tak plno. Lidé tráví víc času venku. Pomoci může i víc slunečního záření, jeho UV složka má antimikrobiální účinek.

Jak prozatím hodnotíte postup státu?

Takovéto situaci čelí svět v celé své komplexnosti poprvé. Jednotlivé země se učí za pochodu, jedna od druhé. Uzavření skoro sta milionů lidí v Číně kvůli infekční nemoci je bezprecedentní v celé historii lidstva. Nic takového, jako je teď v Itálii, nenastalo v Evropě už dlouhou dobu. Vyčítat někomu věci zpětně je jednoduché, když už víte, jak se to vyvinulo za další týden. Musí se doplnit řada dalších komplexních opatření přesně podle vývoje aktuální epidemiologické situace.

Podle vlády máme připravených tisíc lůžek na infekčních odděleních napříč republikou. Kolik nemocných by už byl problém?

Česká republika je na tuto nemoc připravena podobně jako další vyspělé země. Vážně nemocným by se u nás dostalo nejlepší možné péče porovnatelné se světovou špičkou. Hlavním rizikem by bylo skutečně zahlcení léčebních kapacit, jak se to stalo ve Wu-chanu. A to nejen pro pacienty s koronavirem. Kvůli této epidemii se u nás nepřestanou vyskytovat jiné diagnózy, které budou dokonce stále mnohem častější než počet pacientů s epidemickým kmenem. Chci věřit, že vyšší počet infekčních lůžek u nás potřebný nebude.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch schytává pořádnou kritiku. Z ČSSD zaznívají výtky o nedůslednosti, opozice zase ministra kritizuje za šíření paniky. Co říkáte na postupy ministra?

Pan ministr to má velmi náročné, stejně jako každý ministr zdravotnictví každé postižené země. Věřím, že jednou z pozitivních věcí, která po této epidemii zůstane, bude nastavení procesů. Až dorazí zase nějaká další velká epidemie, což dříve nebo později určitě nastane, budou k dispozici hned od začátku. On si tuto potřebu uvědomuje. Navíc si jako každý rozumný člověk nechá poradit. Těžké je to i proto, že když omezíte dopravu, zavedete povinnosti pro cestovní kanceláře, ubytovací zařízení, vzdělávací instituce nebo firmy zabývající se mezinárodním obchodem, část z nich bude říkat, že to je zbytečně přísné, a naopak část vystrašené populace bude tvrdit, že je to málo, přitom se ta situace vyvíjí každý den a je třeba na to reagovat flexibilně.

Kritizováni jsou nejen politici, ale i média. Vládní představitelé mají věc řešit, média mají informovat. Jak v tomto případě najít správný přístup, aby nenapomáhal šíření paniky?

Stanovit správnou míru je velmi těžké. Je přirozené, že pokud to téma přináší určitý zájem a tím sledovanost, čtenost nebo počet kliků, budou to pokrývat dál a dál. Každý člověk je ale svéprávný. Když ho to znepokojuje, nemusí čtením a sledováním těch článků trávit tolik času. Někdy mám pocit, že kdyby to na týden přestala být hlavní zpráva, mnoho lidí by se uklidnilo. Odborníci by se kontrole epidemie samozřejmě věnovali intenzivně dál tak, aby se nejzranitelnější část populace nemusela bát. Mrzí mě jen, že ta panika dospělých už zasahuje i poměrně malé děti. Některé se slzami v očích prožívají strach o sebe a své rodiče. Toho zbytečného a neopodstatněného stresu jsme je měli ušetřit.

doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D., MBA (46)

Specializuje se na obory epidemiologie, prevence a kontrola infekčních nemocí, cestovní a tropická medicína. Je vedoucím lékařem Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě-Hrabůvce a odborným garantem sítě center, jež jsou současně i ambulancemi cestovní medicíny. Od roku 2004 vede neziskovou mezinárodní humanitární organizaci International Humanity, o dva roky později byl zvolen prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Je autorem více než 350 vědeckých a odborných publikací.

Čtěte dále

další zprávy