Dobrý spánek umožňuje lépe se učit

16.06. 05:50 | Autor: ČTK

Výkonnost paměti závisí částečně na době a kvalitě spánku. Kdo nikdy nezažil probdělé noci před zkouškami? Spánek umožňuje posílit schopnost pamatovat si to, co jsme se předtím naučili. Díky pokroku ve zkoumání mozku dnes vědci vědí, které jeho zóny jsou spojeny s učením a v době spánku se aktivují. Nedávný výzkum týmu Stéphanie Mazzové z Lyonské univerzity přinesl některá upřesnění, napsal francouzský deník Le Figaro.

"Je třeba dostatečně spát, abychom byli schopni pamatovat si výuku. Nedostatek spánku tyto schopnosti snižuje, protože nejsme schopni správně přijímat informace. Dobrý spánek v noci usnadňuje proces uchovávání informací v paměti. Přihlížet je třeba ale i k cyklům spánku," uvedli vědci.

Profesorka Isabelle Arnulfová, neuroložka a šéfka oddělení patologie spánku v nemocnici Pitié-Salpêtrière v Paříži, uvádí, že největší užitek přináší hluboký spánek. Spánek umožňuje rovněž třídit zapamatované informace, jak ukázala studie francouzských a belgických vědců publikované v časopise Journal of Neuroschience.

Vědci dali dvacítce studentů k zapamatování některá slova, zatímco jiná měli zapomenout. Pak je rozdělili do dvou skupin, z nichž jedna nesměla spát. O tři dny později si všichni zapamatovali stejný počet slov, která se měli naučit, ale ti, kdo nespali, si vzpomínali na větší počet slov, která měli zapomenout. Jinak řečeno - schopnost učení nemusí být nutně tím, že nespíme, narušena, narušeno je ale třídění informací.

Učení před zkouškou se nedoporučuje

Rozhodně se tedy nedoporučuje strávit noc před zkouškou nad skripty! Naopak je vhodné zopakovat si před spaním to, co jsme se přes den naučili, a pak si to znovu projít až ráno.

"Zjistili jsme to nedávno, když jsme na studentech testovali učení slov ve svahilštině," uvedla Mazzová. Při testu bylo 60 mladých lidí ve věku od osmnácti do pětadvaceti let rozděleno na dvě skupiny. Měli si zapamatovat 16 slov, která jim byla předložena ve svahilštině a ve francouzštině. Jedna skupina mohla pracovat ráno a pak v noci, druhá večer a ráno poté, co se prospala.

Po prvním kole učení dosáhly obě skupiny stejných výsledků. Po druhém kole byl rozdíl do očí bijící. Ti, kdo v noci pořádně spali, se upamatovali na deset slov ze 16 a potřebovali o polovinu méně pokusů, aby se strefili do správného slova. Druhá skupina si pamatovala v průměru jen 7,5 slova.

"Když si člověk zopakuje učení před spánkem a pak zase ráno, učí se rychleji a to, co se naučil, si také déle pamatuje," shrnula Mazzová. Týden po testech si ti, kdo se takto učili, pamatovali téměř všechna slova (15 ze 16), zatímco ti, kdo se učili po nocích, si pamatovali jen 11 ze 16. Navíc ti, kdo si v noci dopřáli dobrý spánek, si vzpomínali na naučenou látku ještě po půl roce.

Foto: ČTK , WAVEBREAK

Autor: ČTK