Dělá z nás stres tlouštíky?

22.06. 06:45 | Autor: Lukáš Kašpar

Mezi epidemiemi 21. století vévodí obezita a trvalá psychická zátěž - ze zaměstnání, vztahů, hektického životního tempa, přetechnizovaného prostředí. Jistě, není čas na zdravé jídlo, na dostatek pohybu... Jenomže mezi stresem a hororem na displeji váhy je mnohem těsnější spojitost, než se na první pohled zdá.

Russel Crowe kvůli roli novináře ve filmu Na odstřel ztloustl o třicet kilo. Novinařina je podle drtivé většiny výzkumů hodnocena jako jedno z nejstresovějších povolání, svou estetickou nedokonalost tudíž někteří z nás přičítají právě stresu. Pokud jsem dělal jinou práci, měl jsem vždy o deset kilo méně. Na druhou stranu znám lidi, kteří na konci vypjatého zkouškového období vypadali jako exponáty z kostnice. Takže - tloustne se stresem, nebo je to jen výmluva nás tlusťochů?

Podle Jana Hnízdila, zabývajícího se komplexní medicínou, jsou deprese a stres jednou z hlavních příčin obezity a ta zase prohlubuje deprese a stres. Jak to funguje? "Pokud má člověk nějaké životní starosti, tak jej tíží. Vyvolávají napětí nejen psychické, člověk je napjatý i svalově, aby tu tíhu unesl. Svalové napětí mu vyčerpá obrovské množství energie, aniž by se fyzicky namáhal. Má naléhavou potřebu energii doplňovat, nejčastěji sladkým nebo v noci vyluxuje ledničku - stres zajídá, obaluje se proti němu vrstvou tuku, přestane se hýbat."

Russel Crowe kvůli roli novináře ve filmu Na odstřel přibral třicet kilo. A zdaleka nejde jen o zaměstnání. "V ambulanci máme okolo třiceti až čtyřiceti procent dětí, kde byla startem k obezitě stresová situace při rozvodu rodičů. Děti začnou přibírat na hmotnosti, protože stres stimuluje chuť k jídlu. Je to jeden z významných kompenzačních mechanismů stresu, který vede až k přejídání," říká pediatr a dětský obezitolog Zlatko Marinov z Fakultní nemocnice v Motole. I psycholožka a zakladatelka společnosti Stop obezitě Iva Málková souhlasí, že jedním z hlavních důvodů tloustnutí je řešení stresu jídlem. "Lidé pak nejedí, když mají hlad, protože mají naučené od mládí, že když jako děti zabrečeli, strčili jim nějakou sladkost," říká. "Často vidíte maminku s dítětem, které řve a tak mu cpe jídlo, aby odvrátila pozornost a navodila příjemné pocity. A pak se může stát, že v dospělosti při jakékoliv negativní emoci vytahujete čokoládu," dodává psycholog Špok.

Myšlení je vůbec podstatou nabírání, což potvrzuje třeba pokus vědců z Chicagské univerzity, kteří provedli výzkum mezi matkami z problematických čtvrtí města. Vylosovaná polovina dostala možnost přestěhovat se do lepší čtvrti a získat lepší zaměstnání. Po patnácti letech se cítily tyto ženy nejen psychiky lépe, ale byly o poznání štíhlejší než ženy, u nichž zůstalo vše při starém. Ale nemusíme chodit tak daleko, neb Češi jsou v míře obezity na předních místech v Evropě, obézních je pětina. Podle výzkumu z roku 2011 je v České republice víc lidí s nadváhou či obezitou než s ideální váhou či podváhou. My tlustí vedeme v poměru 55:45.

Dvaačtyřicet procent obézních trpí častými depresemi, obezita zkracuje průměrný věk, způsobuje častější pracovní neschopnost, objevil se i výzkum, že snižuje plat v průměru o osmnáct procent. Německý obezitolog Achim Peters z Univerzitní kliniky v Lübecku říká, že obézní mají horší šance na lepší zaměstnání i někteří lékaři se k nim chovají hůře a tlusté děti jsou často obětí šikany. Společnost, třebaže většinou ne zrovna hubená, obézním nic nedaruje. Zvlášť, když v ní převládá poloanorektický ideál krásy. A zase jsme u psychiky.

* Jak to, že někdo stresem hubne a někdo tloustne?