Malé děti nemají pestrou stravu, upozorňují čeští pediatři

28.05. 17:00 | Autor: Markéta Bajerová

Dětem chybí železo, vápník i vitamin D. Rodiče by se ohledně výživy svých nejmenších ratolestí měli radit s pediatry (ilustrační foto).

Nejnovější výzkum českých lékařů ukázal, že malé děti nemají dostatek vápníku, železa a dalších důležitých látek, navíc dostávají poměrně málo zeleniny a příliš cukru i soli. Odborníci se přitom shodují na tom, že prvních tisíc dní života dítěte jsou zásadní pro jeho budoucí vývoj.

Ve zdraví dospělých hrají podle pediatra Jiřího Bronského roli geny pouze ze dvaceti procent, zbytek rozhoduje strava a životní prostředí. "Výživa dítěte v prvních tisíci dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním vlivům stravovacích návyků," zdůrazňuje předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.

První nemléčná složka výživy. Právě pestrostí stravy, zdravou výživou a včasnou diagnostikou alergií se zabývá tzv. nutriční programování, které prosazuje iniciativa 1000 dní do života a podporují ho čeští pediatři. Změna ve stravování dětí je podle nich skutečně potřeba. Aktuální výzkum České pediatrické společnosti zaměřený na více než osm stovek českých dětí ve věku od šesti měsíců do tří let ukázal, že problémem není energetický příjem, ale nevyváženost stravy.

Opomíjená zelenina

Oproti doporučením děti přijímají více bílkovin, dvojnásobek nasycených mastných kyselin, nedostatek nenasycených mastných kyselin a větší množství jednoduchých cukrů. "Není potřeba, aby přijímaly větší množství bílkovin, které je v pozdějším věku spojeno s obezitou. Také přijímají mnohem více soli, než je doporučeno - více než čtyři gramy za den. Množství by přitom nemělo přesáhnout dva gramy. Až deset procent dětí ve věku šesti až jedenácti měsíců bylo navíc chudokrevných a chybělo jim železo. 62 procent batolat také nemá dostatečný příjem vitaminu D, který by se jim měl podávat především v zimě," upozorňuje předseda Nutričního týmu ve Fakultní nemocnici Praha Motol Petr Tláskal.

Se zvyšujícím se věkem se u dětí snižovala také konzumace mléka a mléčných výrobků, což souvisí s nedostatkem vápníku v jejich těle. Co se týče zásadní složky potravy - ovoce a zeleniny, jejich příjem se s věkem prakticky nezvyšuje, což pro děti není vhodné. V případě obilovin bylo vše v normě, ovšem lékaři upozorňují na podávání sladkého pečiva a sušenek ratolestem - až dvacet procent energie děti starší jednoho roku získávají ze sladkostí, které jsou sice energeticky bohaté, avšak nutričně chudé.

Víc červeného masa

Maso a jeho podíl na příjmu železa. Maso, které je dobrým zdrojem železa, přijímají děti od půl do jednoho roku v průměrném množství, prim přitom vede maso kuřecí. Vhodnější ale je maso červené, které obsahuje železa třikrát více. Mezi druhým a třetím rokem zabíraly devatenáct procent z masa, které děti jedly, uzeniny. "Ukazuje se, že některá doporučení k výživě dětí časného věku by se měla více prosazovat do praktického způsobu života. Patří mezi ne zařazování první nemléčné stravy do výživy dítěte, nižší konzumace soli, sladkostí a tuků, dostatečný a pestrý příjem ovoce, zeleniny a masa či dostatečná konzumace mléka," shrnuje výsledky studie Tláskal.

Kojení je základ

Odborníci vyzdvihují především roli kojení v časném věku. "Pokračovat v kojení spolu se zaváděním příkrmů se doporučuje do jednoho či dvou let i déle. Kojené děti později méně trpí onemocněním dýchacích cest, infekčních průjmů, alergií, obezity, hypertenzí, diabetem atd. Kojení má ale výhody i pro matku. U kojících žen byl prokázán nižší výskyt nádorů prsu, vaječníků nebo cukrovky druhého typu," uvádí Jiří Bronský z Pediatrické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V Česku přitom ženy kojí poměrně svědomitě. Po porodu své děti krmí mateřským mlékem 95 procent žen a v šesti měsících 65 procent z nich.

Foto: Shutterstock , 1000 dní do života

Autor: Markéta Bajerová