Dětem z dětských domovů se mozek vyvíjí odlišně, tvrdí vědci

23.07. 15:11 | Autor: ČTK

Děti z dětského domova se na první pohled nijak neliší od svých vrstevníků. Rodičovská láska jim však zásadně mění život.

Odchod dětí z dětských domovů do pěstounských rodin může mít velký význam pro vývoj jejich mozku. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie neurologů a dětských lékařů publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci mimo jiné zjistili, že objem takzvané bílé hmoty mozkové byl u sirotků vychovávaných u náhradních rodičů stejně velký jako u vlastních dětí jejich pěstounů, které společně vyrůstaly.

Do výzkumu badatelů z Harvardovy univerzity a dětské nemocnice v Bostonu byly zahrnuty v rámci tohoto projektu rumunské děti, a to jak 20 dětí vyrůstajících od narození doma se svými rodiči, tak 54 sirotků z dětského domova, ve kterém se jeden ošetřovatel stará zároveň o 12 svěřenců. Z uvedených 54 sirotků bylo losem vybráno 25 dětí ve věku šest až 31 měsíců a ty byly přestěhovány do pěstounských rodin.

Všem dětem zapojeným do projektu pak byl ve věku osm až jedenáct let skenován mozek. Výsledky magnetorezonanční tomografie následně ukázaly, že ty z dětí, které žily jen v dětském domově, měly méně šedé i bílé hmoty mozkové než děti od narození vychovávané v rodinách. U skupiny sirotků, kteří byli v útlém věku přemístěni do pěstounských rodin, skenování ukázalo, že měli sice podobný objem šedé kůry mozkové jako chovanci dětských domovů, ale objem jejich bílé kůry mozkové odpovídal množství, které bylo zjištěno u dětí vychovávaných od narození u vlastních rodičů.

Z čeho je mozek:

Takzvaná šedá hmota mozková je místo obsahující především těla nervových buněk (neuronů). Bílá hmota je místem s větším výskytem nervovových vláken (axonů), které vedou nervové vzruchy od nervových buněk a tvoří tedy jakousi komunikační síť mozku.

Zdroj: ČTK

Význam těchto zjištění bude dále analyzován a vědci doufají, že přispěje k hlubšímu pochopení funkcí mozku.

Až do začátku 21. století měly rumunské dětské domovy podle DPA dosti špatnou kvalitu. Bylo zde jen málo vychovatelů na mnoho dětí. Děti měly sice dostatek jídla, oblečení i střechu nad hlavou, ale vedly život bez větší sociální interakce a podnětů. Dřívější studie s dětmi z dětských domovů nejen v Rumunsku ukázaly, že tyto děti mívají problémy s vyjadřováním a mívají poruchy pozornosti, což se v odborné literatuře označuje zkratkou ADHS. Snahou současné rumunské vlády je podle DPA tuto situaci zlepšovat.

Foto: Karel Šanda

Autor: ČTK