Černý účet za alkohol: stojí za každou dvacátou smrtí v Česku

11.12. 05:11 | Autor: ČTK

Náklady státu spojené s užíváním alkoholu jsou 59 miliard korun ročně, tedy zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Kromě zdravotních nákladů odborníci z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHeta) spočítali i ztrátu produktivity, předčasná úmrtí nebo kriminalitu a dopravní nehody. Vybraná spotřební daň pokrývá jen necelou desetinu této částky, proto navrhli její zvýšení jako jedno z opatření pro snížení spotřeby alkoholu. Průměrná spotřeba je 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně. Rizikově pije v Česku alkohol kolem 900 tisíc lidí.

"České výsledky vyšly v souladu se zahraničními studiemi, které obvykle hovoří o 1,5 procenta HDP," uvedl jeden ze zpracovatelů studie, Tomáš Mlčoch z iHeta. Studii si objednal úřad vlády.

Největší podíl (asi 44 procent) tvoří ztráta produktivity lidí, kteří konzumují alkohol. "Může jít o takzvaný absentismus, tedy že opilý člověk nepřijde do práce, nebo prezentismus, tedy že tam přijde opilý, s kocovinou nebo pije v práci a pracuje méně, než by měl," vysvětlil Mlčoch. Roční náklady odhadl institut na 26 miliard korun.

Náklady zdravotního systému jsou kolem 12 miliard korun ročně. Různá poškození jater stojí asi 4,8 miliardy korun, léčba závislosti na alkoholu kolem 1,6 miliardy, vysokého tlaku přibližně 1,35 miliardy korun. S alkoholem ale souvisí také úrazy, některé druhy nádorů nebo duševních poruch. Předčasná úmrtí způsobená alkoholem stojí asi 5,6 miliardy korun ročně. Spojené s alkoholem je v Česku přibližně každé dvacáté úmrtí.

Další náklady tvoří dopravní nehody a kriminalita spojená s pitím alkoholu. Do této částky institut započítal náklady soudů, policie i vězeňství. Na vymáhání práva podle odhadu ročně jde 6,23 miliardy korun. Alkohol hraje roli asi ve 4000 dopravních nehod ročně, náklady jsou 4,5 miliardy korun. Další miliardu stojí kriminalita spojená s alkoholem. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové jde asi o 11 500 trestných činů ročně.

Připomněla, že další náklady přináší nadměrné užívání alkoholu pro sociální oblast. Například 80 procent domácího násilí na dětech je spácháno pod vlivem alkoholu. "Výsledky studie zohledníme i v národní protidrogové strategii pro příští roky, která v současné době vzniká," dodala Vedralová. Protidrogová politika státu loni stála 1,75 miliardy korun. "Upozorňujeme také na pravidelné porušování zákazu prodeje alkoholu pod 18 let, a to nejen v barech a restauracích, ale také v běžných supermarketech a večerkách," dodala.

Odborníci připravili desítku doporučení, jak snížit spotřebu alkoholu v Česku. Nejúčinnější je podle Mlčocha zákaz či omezení reklamy na alkohol a zvýšení spotřební daně. "Jsou to ale nepopulární opatření. Budou nejspíš protestovat konzumenti i výrobci," řekl. Zatímco jedno pivo je podle něj zdaněno přibližně dvěma korunami a jeden panák tvrdého alkoholu šesti, víno je bez daně. "Je to dáno pravděpodobně zájmovou skupinou vinařů," dodal. Zvýšení ceny alkoholu o deset procent podle studií povede ke snížení spotřeby asi o čtyři procenta. Změnu zákona o reklamě chce Vedralová iniciovat u ministerstva kultury, do jehož gesce spadá.

Jako další doporučení odborníci navrhují například častější stručné rady lékařů či lékárníků, častější policejní kontroly alkoholu za volantem či okamžité odebrání řidičského průkazu. Pomáhají také osvětové programy, omezení otevírací doby obchodů prodávajících alkohol nebo informace o kalorické hodnotě alkoholu přímo na obalu výrobku.

Černý účet za alkohol: stojí za každou 20. smrtí v Česku