Stoletý filmař Otakar Vávra je zatím stále v nemocnici

01.09. 14:37 | Autor: ČTK

Není zřejmě mnoho stoletých lidí, kteří mají za sebou náročnou operaci nohy v krčku. Režisérka Jitka Němcová se domnívá, že by její životní partner, stoletý filmař Otakar Vávra, mohl být dokonce jediným takto odoperovaným pacientem.

"Vávra je zatím stále v nemocnici na Homolce, kde ho před měsícem skvěle odoperovali, ale náročný zákrok v tak vysokém věku je vždy rizikový," řekla dnes Němcová. Legendární režisér a scenárista má podle ní dobrou náladu. Poznala to i podle toho, že ji s krupicovou kaší a limonádou vyhnal. Ale šunku si prý vzal, když už nemohl mít své oblíbené párky.

"Zkrátka se drží a je statečný. Když ho noha bolí, protože přeci jen chvíli trvá, než to rozhýbe, chová se jako klasický režisér a na všechny kolem je nerudný," dodala Němcová. Věří, že nenastanou komplikace.

Otakar Vávra, který sté narozeniny oslavil koncem února v pražském Mánesu a v červnu převzal za celoživotní přínos světové kinematografii Grand Prix mezinárodního festivalu ve Zlíně, si zlomil krček kosti stehenní při letním pobytu na chalupě. Ještě prý nestačil odpovědět na všechna blahopřání, která k jubileu obdržel. Svůj první film natočil už před osmdesáti lety, poslední jeho režií byl v roce 2006 videoklip k jedné z písní pro DVD k albu Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene. Po roce 1989 se mu však nesplnil velký sen, chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Potřeboval na to 50 milionů korun, které nesehnal. Své vzpomínky shrnul v knize Paměti aneb Moje filmové století, kterou představil právě při příležitosti svého kulatého životního výročí.

V březnu se zúčastnil křtu knihy Otakar Vávra - 100 let. V úvodu o něm píše držitel Oscara Jiří Menzel jako o svém učiteli. Připomíná jeho režisérskou dráhu a dobu, s níž se musel vyrovnávat. Kapitola V běhu času uvádí výběr z dnes už těžko dostupných článků a rozhovorů od poloviny 30. let do současnosti. Hodnocením Vávrovy tvorby se zabývají studie Pavla Taussiga a Jana Jaroše. Publikace obsahuje filmografii, bibliografii a množství fotografií filmaře, který za svůj dlouhý život prožil sedm režimů.

Za svého pedagogického působení na pražské FAMU, kde založil katedru režie, Vávra vychoval i generaci režisérů československé nové vlny. Napsal přes 80 scénářů a režíroval padesátku filmů. Nejen však poetickou Romanci pro křídlovku či existenciální Zlatou renetu, ale i snímky poplatné komunistické ideologii. Právě to, že sbíral pocty za každého režimu, mu někteří vyčítají. Upozorňují na dvě trilogie - válečnou Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy a husitskou Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které tento držitel medaile Za zásluhy či Českého lva za dlouholetý přínos domácí kinematografii natočil.

Foto: archiv

Autor: ČTK