Schäuble: Řecko v eurozóně chceme, ale ne za každou cenu

05.05. 14:27 | Autor: ČTK

Německý ministr financí Wolfgang Schäeuble.

Eurozóna se ze všech sil snaží zabránit tomu, aby se Řecko muselo vzdát jednotné evropské měny. Podpora Řecku je však možná pouze na základě dřívějších dohod, které byly s Aténami uzavřeny. Řekl to německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Odchod Řecka z eurozóny si nepřejeme. Ale to neznamená, že uděláme úplně všechno, abychom mu zabránili," řekl ministr.

Evropští ministři financí se podle Schäubleho mohou pohybovat pouze v rámci mandátu, který dostali od svých národních parlamentů. "V mém případě to znamená, že kdyby se měly měnit dohody uzavřené s Řeckem, byl by k tomu nutný souhlas Spolkového sněmu," řekl. Dal přitom najevo skepsi k tomu, že by poslanci umožnili změkčit podmínky pro další pomoc.

Dodržení dohod uzavřených mezi Aténami a eurozónou je podle Schäubleho nutné i pro fungování celé Evropské unie. "Pokud má Evropa dál fungovat, musí být spolehlivá. Musí v ní platit to, na čem jsme se v minulosti shodli," řekl ministr.

Řecký premiér Alexis Tsipras. "Německo a Francie udělaly v minulém desetiletí velkou chybu, když porušily Pakt stability. Oslabilo to důvěru v Evropskou unii. Poučili jsme se z toho, že se podobné porušování pravidel už nesmí opakovat," uvedl. Pakt stability a růstu stanovuje rozpočtová pravidla pro členské země EU a postihy za jejich nedodržování.

Schäuble rovněž uvedl, že Německo respektuje skutečnost, že v řeckých volbách letos zvítězila strana, která založila svůj volební program na odmítání předchozích reformních programů. "Demokracie v eurozóně ale neznamená, že se všichni podřídí volebnímu výsledku v jedné zemi," řekl Schäuble s tím, že se vlády ostatních zemí musejí zodpovídat svým voličům, a to i v případě poskytnutí další pomoci Řecku.

Podle Schäubleho je třeba, aby Atény pokračovaly v reformách. Za zásadní ministr považuje, aby se snížilo zadlužení Řecka. "Jen tak země dokáže znovu uplatnit své dluhopisy na finančních trzích a nebude odkázaná na mezinárodní pomoc," řekl.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Dohodlo se už na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu korun). Výměnou za poskytnutí pomoci se Řecko zavázalo k reformám, v jejich důsledku se ale v zemi zvýšila nezaměstnanost. Krize také vedla k propadu řecké ekonomiky.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Aténám se zatím nepodařilo s mezinárodními věřiteli na podobě reforem dohodnout. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti, která by mohla vést k jejímu nucenému odchodu z eurozóny.

Foto: ČTK/AP , Michael Sohn, Alexander Zemlianichenko

Autor: ČTK