Reformní smlouva jen pro eurozónu? Evropa mluví o rozvodu

09.12. 13:45 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 09.12. 17:02

Na oficiálním snímku ze summitu vyjadřují představitelé států unie jednotu. Skutečnost je složitější.

Nová reformní smlouva, na jejímž vzniku se dnes velká část Evropské unie dohodla v rámci snahy o záchranu eura, by se nakonec mohla vztahovat jen na 17 zemí eurozóny. Británie je jasně proti. Zbývajících devět nečlenských států eurozóny včetně ČR bude připojení ještě zvažovat. Podle premiéra Petra Nečase mimo jiné i proto, že obsah chystané smlouvy není znám. Ještě v noci přitom šest z nich avizovalo vůli se zapojit. V souvislosti odmítavým postojem Britů a váhání zemí, které neplatí eurem se začalo otevřeně mluvit o "evropském rozvodu".

"Hlavy států či vlád Bulharska, Dánska, Lotyšska, Litvy, Polska a Rumunska naznačily zájem připojit se k procesu," uvádělo ještě prohlášení eurozóny přijatém nad ránem. Jenže nyní je podle diplomatů vše jinak. Šest zmíněných zemí se totiž rozhodlo, že o zapojení, které zmiňovaly, rozhodnou až po konzultacích s národními parlamenty.

Bruselský summit Eu provázejí také protesty. Kolem vznikající nové reformní smlouvy, na jejímž vzniku se v noci na dnešek dohodla většina zemí Evropské unie v rámci snah o záchranu eura, panují nejasnosti. Zatímco v noci se Maďarsko odmítlo připojit, dopoledne již uvedlo, že se teprve rozhodne. Naopak se objevily nové spekulace, že Dánsko a Bulharsko, které se vyjádřily v noci pro dohodu, to ještě budou zvažovat. Česko zatím také váhá, bude to konzultovat s parlamentem.

Podle agentury MTI maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že o tom, zda se země přidá ke státům eurozóny prosazujícím přísnější rozpočtová pravidla, musí rozhodnout parlament. Budapešť se tedy patrně ještě může přidat do klubu těch, již smlouvu o fiskální disciplíně podpoří, což znamená posun od mnohem striktnější pozice z noci na dnešek.

Původní snahou většiny unijních hráčů před summitem bylo prosadit reformy skrze změny základní smlouvy o fungování unie v celé sedmadvacítce. Proti se ostře postavili Britové, kteří požadovali pro případný souhlas ústupky týkající se rozhodování o finančních záležitostech. Na požadavky Londýna, který chtěl v tomto bodu právo veta, však země jako Německo či Francie nebyly ochotny přistoupit.

Vícerychlostní EU je realita

Nakonec se většina EU vydala cestou mezivládních dohod v užším formátu, což je některými politiky i analytiky označováno za vznik či další potvrzení vícerychlostní Evropy.

ČR a Švédsko uvedly, že se o případném připojení k dohodě budou rozhodovat až po konzultaci s parlamenty.

"Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z důvodu, že nikdo vlastně nezná její obsah," podotkl premiér Petr Nečas. Konkrétní podoba dokumentu, z něhož jsou zatím známé podle premiéra jen obecné teze, by měla být hotova do března.

Řadu věcí, které hodlá eurozóna pomocí smlouvy zavést, je Česku sympatická a podporuje je. Jde třeba o usilování o vyrovnané rozpočty či o automatičtější trestání těch, kteří poruší dohodnutá pravidla.

Na stranu druhou se Praha podle premiéra obává možnosti případného ohrožení rozpočtové suverenity či zásahů do kompetencí jednotlivých zemí, například v sociální a důchodové oblasti. Není prý rovněž jasné, jaké by měla smlouva dopady na vnitřní trh a na posuzování národních rozpočtů.

Situace je vážná a jde o všechno, úsměvy do kamer si však státnici neodpustí. S tím souvisí i další problém, na který upozorňují někteří diplomaté. Zatím totiž není jasné, zda by se zpřísněná pravidla - jako automatické sankce pro rozpočtové hříšníky, zakotvení povinnosti více méně vyrovnaných rozpočtů a další posílení dohledu a fiskální disciplíny -týkala jen zemí eurozóny nebo i států, které se k paktu také připojí.

Dohoda označovaná jako 17+, což znamená, že je pro 17 členských zemí eurozóny a případné další dobrovolníky, teprve bude vznikat. Je také otázka, kdo se na jejím dolaďování bude podílet, tedy zda to budou moci být jen státy, které vyjádřily ochotu se připojit.

Je rovněž otevřené, zda Britové nebudou chtít novou smlouvu zpochybnit před evropskou justicí, což také v kuloárech neoficiálně od diplomatů zaznělo. Existují totiž rozdíly v právní interpretaci možného využití unijních institucí (Evropské komise, Soudního dvora EU) k vynucování nově vznikajícího paktu.

John Hudson z University of Bath dnes na pražské konferenci Finanční krize - existuje ještě dobré řešení? řekl, že po dnešku je ještě patrnější, že se EU bude muset rozdělit na tvrdé jádro a země na okraji.

Britský list The Economist rovnou schůzku nazval "velkým evropským rozvodem". "Po dlouhém, tvrdém a vášnivém jednání je jasná jedna věc, dnes kolem páté hodiny ráno se Evropa zásadním způsobem rozdělila," napsal list.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK