Nejkvalitnější surové diamanty na vybroušení pochází z Ruska

Začínal od píky a stal se velkým klenotnickým hráčem. Alojz Ryšavý, zakladatel šperkařského domu ALO diamonds, v současnosti slaví pětadvacáté narozeniny působení na trhu. Začínal v devatenácti, kdy se poprvé dostal na velké diamantové burzy, a šperkům se věnuje dodnes.

ALO diamonds slaví 25. narozeniny. Jak to před čtvrtstoletím vlastně začalo?
Jsem vystudovaný klenotník a po škole jsem nastoupil do jednoho družstva, protože po pádu komunismu tu ještě nějaká družstva zbyla. Jenže tohle se nezvládlo transformovat v konkurenceschopnou společnost, tak zkrachovalo. Měl jsem ale pár známých, kteří po mně chtěli vyrobit nebo opravit nějaký šperk ze zlata nebo drahých kamenů, a tak jsem si založil živnostenský list a začal si vydělávat coby živnostník. Poté jsem společnost transformoval na s.r.o., z malého výrobce postupně vyrostl ve velkoobchod, který začal exportovat šperky do celé Evropy. A nakonec jsme se rozhodli už neprodávat přes prostředníky a před deseti lety si založili vlastní maloobchodní síť. Dnes těch obchodů máme pětadvacet a vlastníme tři značky: jedna značka je ALO diamonds, s tou jsem začínal a vybudoval ji od nuly, druhá se jmenuje ALOve, ta je na trhu čtyři roky a prodává cenově příjemnější zboží - šperk s malým diamantem si pořídíte za tři nebo čtyři tisíce - a před dvěma lety jsme koupili společnost Halada, která si žije svým životem a zastupuje světové klenotnické značky. Cesta to byla dlouhá, ale dnes jsme tady.

Proč jste si před těmi pětadvaceti lety vybral zrovna diamanty?
V družstvu jsem působil na malé pobočce, bylo tam tenkrát jen devět lidí. Málokdo tehdy uměl zpracovávat šperky ze zlata a drahých kamenů, všechny suroviny byly nedostupné, ale postupným uvolňováním trhu si na ně lidi začali zvykat. Pracoval jsem s diamanty, smaragdy, safíry, rubíny, tam jsem k tomu poprvé přičichl. Hned první šperky jsem vyráběl z drahých kamenů.

Dokázal byste ještě dnes technicky pracovat jako šperkař?
Určitě ne. Dnes mám ve firmě stokrát lepší odborníky a specialisty na jednotlivé operace při výrobě klenotů, kterým nemůžu konkurovat. Teď jsem něco jako konzultant, věnuju se hlavně designu a strategii. A hodně času mi zabere operativa.

Dočetl jsem se, že už v devatenácti letech jste se dostal do Izraele na diamantovou burzu.
Byl jsem v podstatě první česko-slovenský porevoluční obchodník, který obchodoval na světových burzách v Izraeli, Belgii nebo Hongkongu. Protože jsem jako jeden z mála v této zemi uměl pracovat s diamanty, oslovilo mě několik obchodníků s diamanty, a když viděli, že mám potenciál, zaregistrovali mě na světových burzách. Tehdy jsem začínal obchodovat - samozřejmě v malém, protože když začínáte, odběry nikdy nejsou velké. Je ale fakt, že jsem s tím mohl začít už v devatenácti.

Nezatočí se z diamantů tak mladému člověku hlava?
Samozřejmě, byl jsem tam jako Alenka v říši divů. (smích) Bylo to něco úplně nového, poprvé v zemi, jako je Izrael, poprvé na burze, takže příjemných překvapení bylo pro začátek hodně. Ale dodneška rád cestuju a poznávám cizí kultury, takže mi vyhovovalo, že jsem poznal něco nového.

Jak funguje komunita obchodníků s diamanty?
Je to úzký a uzavřený kruh, potřebujete reference a doporučení. Když je nemáte, trvá déle vybudovat si pozici, aby vás respektovali. A pak záleží na vás, jakou si vybudujete image. Doporučí vás jen někdo, kdo má jistotu, že jste seriózní, a nějakou dobu garantuje, že se nestane žádný problém. Točí se v tom velké peníze, když vám někdo dá sáček s diamanty, musí vám věřit. Stalo se, že si někdo vzal x dodávek diamantů a nezaplatil je, vzal si je na fakturu za kredit a už ho nikdy neviděli. Ale v branži je vysoká poctivost, když se něco takového někdy stane, rozkřikne se to a všichni to do budoucna vědí.

Máte nějaké oblíbené diamanty?
Nejradši mám kulaté, to je můj nejoblíbenější tvar, ale líbí se mi i kapkovité nebo oválové. Moji největší favorité jsou však kameny, kterých je na světě nejméně, takže růžové a modré diamanty.

Kolik stojí takový barevný diamant?
Záleží na velikosti, ale třeba půlkarátový stojí kolem čtyř milionů korun, a u karátového jsme v částkách přes dvacet milionů. Tedy když má pěknou sytou barvou. Pokud je bledší, cena je nižší.

Nosíte vlastní šperky?
Nosím, samozřejmě. Nikdy jsem nenosil řetízky nebo kravatové spony, ta doba už je dávno za námi, ale nosím náramky, které jsou dnes módní záležitost. A sem tam si večer k obleku vezmu manžetové knoflíčky.

Má šperkařské odvětví trendy, které se mění v čase?
Ano, před pětadvaceti lety byla výroba jednodušší, takže se dělal žlutý nebo červený lísteček bez kamenů, zato dneska je to o úplně jiných špercích, technicky jsou dvacetkrát náročnější. A je to hlavně o kamenech, které tvoří hlavní část šperku. Takže co se týče designu a velikosti, dnešní šperky jsou mnohem bohatší a okázalejší. Móda se posunula, dnes se u nás nebo na Slovensku prodávají stejné šperky, jaké zákazníci kupují všude na světě. Deficit neznalosti jsme doplnili.

Jaký je vkus českých zákazníků?
Je několik skupin zákazníků. Převážná část je spíš konzervativnějších, ale už velké množství zákazníků je odvážnější a chce, aby šperky byly vidět a měly neobvyklý tvar. Dnes si koupí něco extravagantnějšího než před lety. Lidi taky hodně cestují, vidí šperky po celém světě, tak se jejich vkus mění. Ale jak jsem řekl, převážná většina je stále konzervativní a vyžaduje symetrické jednoduché šperky s méně kameny.

Lišíme se v tom od zahraničních zákazníků?
Stejně jako se liší mentality národů, liší se i vkus. Třeba v módě jižních evropských národů dominuje odvážnější oblečení, a tomu odpovídají i odvážnější šperky, jižní Evropa si zakládá na okázalejších a větších špercích. Rakousko nebo Německo jsou konzervativnější, stejně jako Skandinávie. V Rusku, Asii nebo Americe je to zase jinak, tam šperky musí být bohaté, zdobné, z barevných kamenů... je to tam pestřejší.

Jaký je váš typický zákazník?
Typický zákazník je manažer, živnostník nebo majitel firmy, který má všechny základní potřeby splněné - má svoji nemovitost, vytoužené auto a tak dále, tak pak investuje do šperků. A jsou i lidé, kteří šperky vnímají jako uložení peněz, takže přijdou i dřív. Někdo ukládá peníze do vín, někdo do veteránů, někdo do šperků. Diamanty jsou v podstatě jediná komodita, která nikdy neklesla v ceně.

Odkud jsou nejlepší diamanty?
Jedny z nejkvalitnějších surovin pocházejí dnes z Ruska.

Slavíte 25. narozeniny. Jaký máte výhled do budoucna na dalších 25 let?
Nad dvaceti pěti lety ani nepřemýšlíme, momentálně přemýšlíme nad nejbližším rokem. I když máme několik stovek zaměstnanců, nejsme klasická velká korporace, nefungujeme stylem strategií na deset dvacet let. Chceme si v tomto roce upevnit pozici na trhu, otevíráme dva obchody - jeden Halada, jeden ALO diamonds - a otevřeli jsme on-line obchod ALOve, aby si dostupné šperky mohli lidé koupit přes internet a nemuseli kvůli tomu do obchodu. S on-linem plánujeme příští rok dostat se i do Evropy a do Ameriky. Plány jsou velké, ale koukáme na nejbližší rok dva. Maximálně tři.

Je zájem o koupi šperků on-line?
Startovali jsme před půl rokem a sledujeme, že to potenciál má, přes internet prodáme i šperk za třicet tisíc. Dokonce v Česku, což nás překvapilo. Standardně prodáváme věci kolem deseti tisíc. Má to budoucnost i proto, že v západní Evropě, kde je větší kupní síla, je pro lidi menší problém koupit někomu dárek třeba za 500 eur. Myslím, že kolekce, které jsme vytvořili, mají potenciál být celosvětově úspěšné, ale nechci dopředu předjímat. Uvidíme. Uděláme maximum, aby se to ujalo.

Čtěte dále

další zprávy