Dávky v nezaměstnanosti jsou vysoké, míní většina Čechů

Dávky v nezaměstnanosti jsou příliš vysoké a nenutí lidi bez práce, aby si hledali místo, domnívá se 55 procent obyvatel České republiky. Většina lidí, 68 procent, je dlouhodobě přesvědčena, že vláda by měla dávky v nezaměstnanosti držet na minimální úrovni, která by nezaměstnané motivovala k hledání nového místa. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.

Názory na nastavení dávek v nezaměstnanosti ovlivňuje profese a vzdělání lidí, materiální situace domácností, politická orientace a sympatie k politickým stranám. Dávky ve výši, která by nezaměstnaným zaručila téměř stejnou životní úroveň jako před ztrátou zaměstnání, požadují častěji lidé pracující v dělnických kategoriích, lidé se základním vzděláním a vyučení, zaměstnaní v soukromém sektoru a rovněž ti, kteří deklarují špatnou materiální situaci svých domácností.

Představa o zodpovědnosti vlády za zachování životní úrovně lidí, kteří přišli o práci, je nejvíce rozšířena mezi nezaměstnanými - ze 62 procent. Častěji ji sdílejí také příznivci KSČM (ze 48 procent) a ČSSD (ze 38 procent).

Pro zvýšení dávek v nezaměstnanosti by podle průzkumu v současnosti hlasovalo pouze 38 procent lidí. Zbývající skoro dvě třetiny si ho naopak nepřejí. Častěji souhlasí s jejich zvýšením dělníci, i když ne většinově, odborní pracovníci jsou v naprosté většině proti. Pro zvýšení dávek jsou také častěji lidé s nižším vzděláním.

Zcela nejčastěji požadují zvýšení dávek nezaměstnaní - v 78 procentech případů. Zvýšení finanční podpory v nezaměstnanosti má podporu především mezi sympatizanty KSČM a ČSSD, méně jsou mu nakloněni příznivci Věcí veřejných a zcela většinově ho odmítají stoupenci ODS a TOP 09.

Názory na to, zda by stát měl zvýšit podporu v nezaměstnanosti a zda by měl vyplácet jen minimální dávky, podle tvůrců průzkumu spolu souvisí. Kombinace odpovědí na obě otázky ukazuje, že 56 procent občanů si myslí, že stát by měl poskytovat jen minimální dávky, aby byly motivující, a neměl by podporu v nezaměstnanosti zvyšovat. Zcela opačný názor má 26 procent lidí. Stát by měl podle nich vyplácet dávky v takové výši, aby se nesnížila životní úroveň nezaměstnaných, a měl by nynější podporu zvýšit.

Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí v České republice již druhým rokem klesá. Ke konci března byla 5476 korun, což je meziročně o 153 korun méně a o 263 korun méně než předloni. Podmínky pro výplaty podpor se přitom počátkem roku podstatně zpřísnily. Nově na ni mají nárok lidé až poté, co uplyne doba, která odpovídá výši odstupného. Pokud navíc člověk ukončí zaměstnání vlastní výpovědí nebo dohodou se zaměstnavatelem, pobírá podporu jen ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Jinak začíná výše podpory na 65 procentech.

Vedle podpory v nezaměstnanosti mohou lidé bez práce čerpat v případě hmotné nouze i další sociální dávky.

Čtěte dále

další zprávy