ČNB pokračuje s intervencemi, cena eura se výrazně nezmění

04.08. 13:09 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 04.08. 15:09

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň ve čtvrtek rada nechala úrokové sazby na historických minimech. Dále Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta.

Na konci června bankovní rada ČNB zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.

Čtvrteční zasedání rady o nastavení měnové politiky bylo první, kterého se ve funkci guvernéra účastnili Jiří Rusnok a členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Funkcí se ujali 1. července. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady.

Bankovní rada ve čtvrtek zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního května intervenovala za zhruba 546 miliard korun.

Odhady HDP

V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,3 procenta a v roce 2017 o 3,4 procenta. V roce 2018 by podle odhadů měla ekonomika růst o tři procenta.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Rusnoka vyrovnaná. Nejistotu odhadovaného vývoje vyvolává vliv brexitu na vývoj poptávky v zahraničí, vliv voleb na zvyšování veřejných výdajů, otázka propadu vládních investic v letošním roce a vliv dlouhodobě nízké inflace na inflační očekávání.

Rada podle Rusnoka nediskutovala o možném zavedení záporných sazeb. "Prognóza dnes vyznívá pro nás dost komfortně a bezproblémově. Ukazuje trend, že bez našich dalších zásahů se na horizontu měnové politiky komfortně dostáváme k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Situace tak nahrává tomu, že bychom nemuseli o tomto nestandardním kroku uvažovat," uvedl Rusnok.

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Česká bankovní asociace v nové prognóze letos předpokládá růst ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,6 procenta.

Foto: ČTK , ČTK/Doležal Michal, Doležal Michal

Autor: ČTK