Island bude hlasovat o tom, zda cizincům vrátí peníze

05.01. 14:01 | Autor: - gal -, ČTK

O tom, zda nizozemští a britští klienti islandských bank dostanou své peníze nazpět, budou rozhodovat Islanďané pravděpodobně v referendu. Islandský prezident Ólafur Grímsson dnes totiž odmítl podepsat parlamentem schválený zákon o náhradě vkladů Britů a Nizozemců ve zkrachovalých islandských bankách v celkové sumě téměř šesti miliard dolarů (téměř 108 miliard korun).

Prezident, kterého v peticích vyzvala k odmítnutí zákona téměř čtvrtina Islanďanů, dnes řekl, že o věci musí rozhodnout referendum. Vrácení vkladů zahraničním vkladatelům je klíčovou podmínkou pro to, aby země těžce zasažená loňskou finanční krizí získala pomoc od Evropské unie a mezinárodních finančních institucí.

Islandská vláda si od přijetí normy slibovala i usnadnění rozhovorů o vstupu do Evropské unie a rychlé uvolňování finanční podpory od Mezinárodního měnového fondu, které je podmínkou stabilizace finančího systému a oživení ekonomiky z krize. Kontroverzní zákon navrhla na podzim vláda a parlament jej po týdnech ostrých debat schválil teprve minulý týden.

Politickou závažnost zákona dokládá to, že islandský prezident odmítl podepsat zákon schválený parlamentem teprve podruhé v 65leté historii republiky. Ústava vyžaduje, aby v takovém případě byl zákon předložen lidovému hlasování. "Bylo stále zjevnější, že lidé musí být přesvědčeni, že sami určují budoucí kurz. Zapojení celého národa do konečného rozhodnutí je tudíž podmínkou úspěšného řešení, usmíření a oživení," řekl prezident na tiskové konferenci.

ČTĚTE TAKÉ: Island se s měnovým fondem dohodl na finanční pomoci

Analytici se obávají, že neschválení zákona bude mít za následek odklad pomoci od MMF. Fond se s Islandem v srpnu, téměř rok od vypuknutí finanční krize v zemi, dohodl na úvěrovém programu v sumě 2,2 miliardy dolarů a v říjnu z něj začal uvolňovat peníze. Důvodem odkladů byl právě problém britských a nizozemských nároků na vrácení vkladů, které v islandských bankách pohltila krize.

Na rozhodnutí prezidenta nechat rozhodnutí na konečné demokratické instanci již ostře reagovalo Nizozemsko. Tamní ministerstvo financí vyjádřilo zklamání a prohlásilo, že bude požadovat od islandské vlády vysvětlení. Mluvčí ministerstva agentuře Reuters řekl, že vláda chce nejprve rychle kontaktovat vládu v Británii. Podle zákona měl Island začít splácet vklady postupně od roku 2016.

Šlo o 3,8 miliardy dolarů pro britské vkladatele a 1,9 miliardy pro Nizozemce a jednalo se zejména o vklady uložené na účtech populární islandské internetové banky Icesave. Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se loni propadl do těžké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank, které se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí.

Utopené miliardy českých bank

Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a některé evropské země. Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti. Islandská ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí klesla meziročně o rekordních 7,2 procenta. Pro celý rok 2009 vláda čeká propad o 8,4 procenta a s návratem k růstu počítá až v roce 2011.

Na islandskou krizi doplatily rovněž tuzemské banky a fondy, které investovaly do dluhopisů islandských bankovních domů. Utopily tak na Islandu miliardy korun.

Foto: Profimedia.cz

Autor: - gal -, ČTK