Vrásky zemědělců. Tuhé mrazy bez sněhu asi poškodily porosty

03.03. 16:03 | Autor: ČTK

Mrazy kolem minus 20 stupňů Celsia bez pokrytí půdy sněhem nejsou dobré pro ozimy jako pšenice, ječmen nebo řepka, uvedl Zemědělský svaz ČR. Klimatické změny budou podle něho ovlivňovat zemědělství stále více. Podle Agrární komory ČR se však musí počkat, až mrazy skončí, pak se teprve budou sčítat škody.

"Teploty jsou pro řepku i ozimy hraniční a tento mráz rozhodně poničí listovou plochu. Otázka, do jaké míry. To se zjistí, až se oteplí a odumřelé listy zčernají. Lze předpokládat, že to tedy ohrozí porosty a že se můžou snížit výnosy," řekl mluvčí komory Jiří Felčárek.

Předseda svazu Martin Pýcha upozorňuje na to, že klimatické jevy, kdy se zvyšuje četnost extrémních srážek a střídají se období extrémního sucha s povodněmi a záplavami nebo teplé zimy s holomrazy, budou mít stále větší vliv na zemědělství i na vývoj cen agrárních komodit. "Škody, které způsobilo sucho za posledních 30 let v zemích Evropské unie, přesahují 100 miliard eur. Proto se zemědělci snaží kromě zabraňování úbytku půdy také o udržení vody krajině," uvedl svaz v tiskové zprávě.

Zemědělství podle Pýchy neprospívají příliš teplé a suché zimy, kdy nevymrznou plevele a přemnoží se škůdci i škodná zvěř, zejména pak divoká prasata. Navíc, když je v zimě málo sněhu a srážek, jsou pak ohroženy zásoby spodní vody. "Každá mince má dvě strany. Na jedné straně tedy hovoříme o výkyvech počasí, které je nezávislé na lidské vůli a které do budoucna bude ovlivňovat zemědělskou produkci. Na druhé straně máme vědeckotechnický pokrok, který dosáhl tak daleko, že se v rostlinné výrobě používají výkonnější a odolnější odrůdy, které tyto objektivně existující výkyvy do určité míry eliminují," dodal Pýcha.

Výsledky sucha jsou pak podle něj vidět například v Jihomoravském kraji - na Znojemsku, kde se v minulosti sklízelo kolem pěti až sedmi tun obilí na hektar, se loni sklidilo kolem dvou tun na hektar.

Zisk českého zemědělství loni meziročně klesl o 5,4 procenta na 21,3 miliardy korun. I tak byl ale třetí nejvyšší od začátku tisíciletí, uvedli již dříve statistici. Nejvyšší zisk vykázalo zemědělství v předloňském roce a v roce 2014. Loňské výsledky jsou předběžné, v následujících měsících je bude úřad upřesňovat.

Za sucho by měli dostat zemědělci odškodnění, ale vždy pouze se souhlasem vlády. Již dlouho se pak mluví o vytvoření speciálního fondu, ve kterém by se systematicky počítalo s odškodněním za takzvaná těžko pojistitelná rizika.

Se silným mrazem by podle meteorologů měli stále počítat obyvatelé všech moravských krajů a Vysočiny do nedělních 10 hodin. Důvodem pokračujícího mrazu je podle nich stálé proudění studeného vzduchu od severovýchodu. Mráz přitom už několikátý den za sebou překonává na řadě míst ČR teplotní rekordy a vyžádal si už i několik obětí, zejména mezi bezdomovci.

Foto: ČTK/Peřina Luděk

Autor: ČTK