Soumrak pražských burz: Burza cenných papírů i PXE skomírají

15.02. 05:03 | Autor: - red -

Pražské burzy, akciová BCPP i energetická PXE, se v rukou zahraničních vlastníků propadají do bezvýznamnosti. Objemy obchodů s akciemi na Burze cenných papírů Praha už deset let nepřetržitě klesají a dostaly se zhruba na desetinu stavu, který panoval ve zlatém předkrizovém roce 2007. Obchodování s energiemi, které provozuje příbuzná burzy cenných papírů, společnost PXE, sice podle jejího tvrzení roste, ve skutečnosti se ale odstěhovalo na komoditní burzy do Lipska a do Paříže. PXE pouze eviduje a započítává do svých statistik obchody s těmi energetickými produkty, které do zahraničí převedla.

Deset let úpadku BCPP

Burza cenných papírů Praha (BCPP) je na sestupné trajektorii již jedno desetiletí. Hlavní měřítkem velikosti a významu burzy je objem finančních transakcí s akciemi za rok. Tento parametr na BCPP, od roku 2007 do roku 2017, nepřetržitě a relativně prudce klesá. Zatímco v roce 2007 se zobchodovaly na Burze cenných papírů Praha akcie za 1,13 biliónu Kč (tedy přes 1000 miliard Kč), za rok 2017 to bylo už jen 139 miliard Kč.

Shodou okolností sestupný trend BCPP začal v roce, kdy do ní vstoupil zahraniční investor. Tím se v prosinci 2008 stala rakouská Wiener Börse AG a následně se BCPP stala součástí holdingu CEE Stock Exchange Group (CEESEG), evropské burzovní skupiny se specializací na cenné papíry. Zahraniční vlastník drží v BCPP podíl 93 procent.

Část poklesu BCPP jde samozřejmě na vrub ekonomické krize, která zavítala do Česka v roce 2008, ta už ale dávno skončila a světový akciový trh zažívá prudký růst. Neutěšená situace Pražské burzy cenných papírů ale trvá. Její příčiny shrnul pro časopis Euro analytik BH Securities Martin Vlček: "V loňském roce 2017 pokračoval trend poklesu objemu obchodů z mnoha důvodů. Na pražské burze je čím dál nižší objem volně obchodovaných cenných papírů.". Podle něj trvá neutěšený stav, kdy v indexu je velmi málo dostatečně velkých a likvidních titulů.

Nezájem investorů o Pražskou burzu vystihuje i tristní statistika nových primárních úpisů akcií. Ta je za rok 2017 nulová, a to v situaci, kdy na světových burzách bylo loni realizováno celkem přes 1600 primárních úpisů.

Jediným pozitivním údajem z Pražské burzy cenných papírů je tak růst dividend, které se meziročně zvýšily o 23,58 procenta. Průměrný dividendový výnos je 5,98 procenta. Tato pozitivní statistika ale v celkovém kontextu znamená, že Pražská burza se spíše než živým trhem s akciemi stává nástrojem spoření.

Kouzelný růst PXE nebo šaráda?

Příbuznou společností Burzy cenných papírů Praha je energetická burza PXE, která byla založena v lednu 2007. Nejvýznamnější roli hrála PXE ve svých počátcích, kdy se stala jedním z katalyzátorů skokového nárůstu cen elektřiny produkované společností ČEZ (elektřina ze zdrojů ČEZ byla klíčová pro vytvoření nabídky na trhu PXE). Málokdo si po deseti letech vzpomíná, že prudký růst cen elektřiny pro české firmy i domácnosti byl prezentován jako vyrovnávání se cenové hladině v Evropě. Tuto evropskou cenovou hladinu v českém prostředí z velké části pomohla nastavit právě PXE.

Díky růstu cen elektřiny produkované zdroji ČEZ pak skokově rostla i cena akcií společnosti ČEZ, které se shodou okolností obchodovaly u mateřské společnosti PXE, tedy na Burze cenných papírů Praha a obě tyto společnosti ovládal na počátku stejný vlastník. Vedlejším efektem bylo zázračné zbohatnutí tehdejšího generálního ředitele ČEZ Martina Romana a dalších manažerů polostátní firmy, kteří měli jako manažerský benefit k dispozici tzv. opci, možnost nakupovat určitý objem akcií ČEZ za průměrnou cenu před jejich nástupem do funkce. Jen v roce 2008 tak Roman získal akcie v hodnotě 677 mil. Kč. Při nástupu nového managementu ČEZ v roce 2004 stála akcie ČEZ 174,50 Kč, v roce 2008 ale byla už osminásobná. Bez zajímavosti není ani fakt, že Roman na Burze cenných papírů Praha jednu dobu figuroval i jako člen dozorčí rady.

PXE podle svých vlastních vyjádření zažívá prudký růst. Meziročně se dle oficiálních údajů PXE objem zobchodované elektřiny zvýšil z 30 miliard kWh elektřiny v roce 2016 na bezmála 50 miliard kWh v roce 2017. Skutečnost je ale jiná.

PXE v průběhu roku 2017 zrušila obchodování ve svém vlastním prostředí a převedla své členy na jiné burzy: u elektřiny na burzu EEX sídlící v Lipsku a u plynu na burzu PowerNext sídlící v Paříži. PXE i obě zahraniční burzy mají stejného majoritního vlastníka: německou EEX Group, která drží dvoutřetinový podíl v PXE od roku 2016. Burza cenných papírů Praha si ponechala v PXE jen třetinu akcií.

Podle informací PXE poskytovaných médiím je těžké odlišit, co je skutečný růst obchodů a co je řízené přerozdělení činností mezi burzy, které německá matka EEX v různých evropských zemích provozuje. Otázkou je i to, jaká činnost zůstala PXE, když její obchody probíhají na jiných burzách (pokud necháme stranou, že všechny tyto burzy mají společného vlastníka). Reálně je z oficiálních údajů vidět, že členové PXE, kteří na této burze dříve obchodovali, se automaticky stali členy EEX či PowerNext. Ve skutečnosti se tedy růst už neodehrává v Praze, ale v Německu a ve Francii a z pražské PXE je zřejmě pouhé obchodní zastoupení německé EEX.

Konkrétním důkazem, že PXE přestala reálně fungovat jako burza obchodující s energetickými deriváty, je ztráta licence ČNB pro organizování regulovaného trhu. Licence zanikla na konci roku 2017 s lakonickým zdůvodněním: změna předmětu podnikání.

Tristní situace PXE by neměla zůstat stranou zájmů českých politiků, konkrétně ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera. Převodem obchodování s elektřinou do Německa totiž jeho rezort ztratil schopnost regulovat trh, na kterém se prodává mimo jiné i energie ČEZ. Jednomu z jeho předchůdců, konkrétně Ivanu Mládkovi, sliboval německý investor expanzi, opak je ale pravdou.

Lépe už bylo

Úpadek pražských burz BCPP a PXE, který lze v případě BCPP vyjádřit trvale klesajícím obchodováním a v případě PXE přesunem obchodování na jiné burzy ve skupině EEX, nemá jednu hlavní příčinu, ale podílí se na něm několik jevů.

Nadšení z porevolučního budování kapitalismu, jehož dítětem byla i Burza cenných papírů Praha, je už dávno pryč. České podniky, a to i v situaci, kdy jsou v rukou českých vlastníků, můžou získat peníze na rozvoje řadou způsobů od bankovních úvěrů, emisí dluhopisů až po exotický crowdfunding. Pokud chtějí upsat akcie, dají přednost větší zahraniční burze před pražskou Popelkou.

BCPP nepomohly neslavné konce některých společností, s jejichž akciemi se v Praze obchodovalo. Kromě známého případu NWR Pražská burza nepotěšila vlastníky akcií TATRA a.s. S těmito cennými papíry se na BCPP obchodovalo ještě dlouho poté, co TATRA a.s. v důsledku nedodržování finančních závazků přišla o stejnojmennou kopřivnickou automobilku v dražbě a s ní téměř o veškerý majetek.

Svou roli nepochybně sehrál i prodej většinových podílů v obou burzách do rukou nadnárodních skupin z německého prostředí. Zahraniční vlastník provozující několik burz v různých zemích má logicky nízký zájem rozvíjet burzovní trh v malém státě s průměrnou ekonomickou výkonností v rámci EU. Postavení BCPP a PXE je tak odrazem postavení české ekonomiky v evropském kontextu, která stále do značné míry funguje jako levný subdodavatel a sídlo průmyslových oborů, které se na západ od nás z důvodu malé přidané hodnoty, neefektivity či ekologie spíše utlumují.

Foto: pixabay.com/PublicDomainPictures

Autor: - red -