Lichtenštejnský kníže Hans Adam zahájí v Opavě novou výstavu

21.03. 18:30 | Autor: ČTK

Lichtenštejnský kníže Hans Adam se po dvou letech vrátí do Opavy. Ve městě stráví příští týden dva dny. Ve Slezském zemském muzeu například zahájí výstavu věnovanou jeho předkovi Janovi II., který se aktivně podílel na založení tohoto nejstaršího muzea v Česku.

Výstavu nazvanou Jan II. kníže z Lichtenštejna, mecenáš a donátor Slezského zemského muzea, Hans Adam zahájí ve čtvrtek 30. března. V Opavě stráví noc a na pátek má připravený soukromý program.

Interiér opravené hrobky rodu Lichtenštejnů, v níž je pohřbeno zhruba 50 členů knížecího rodu. Práce přišly na přibližně 54 milionů korun. Letošní návštěvu kníže slíbil už před dvěma lety. Opava jej tehdy velmi nadchla. "Vazby Lichtenštejnů na Opavu jsou historicky velmi těsné. Vždyť znak bývalého opavského knížectví se dodnes nachází ve státním znaku Lichtenštejnska," řekl vedoucího oddělení vnějších vztahů a zahraniční spolupráce opavské radnice Jaroslav Machovský. Při první návštěvě se kníže zajímal zejména o architekturu, historii města a o lichtenštejnské stopy na Opavsku, dodal.

K Opavě a Opavsku má rod blízko. Do této oblasti přišli jeho představitelé před 400 lety. Dodnes se Hans Adam II. nechává titulovat nejen jako lichtenštejnský kníže, ale i vévoda opavský a krnovský. Sedmdesátiletý Hans Adam II. je sice hlavou jednoho z nejmenších států Evropy, přičítá se mu ale značný vliv. Soukromý majetek knížete byl v roce 2006 vyčíslen na čtyři miliardy dolarů, což jej pasuje na nejbohatšího monarchu Evropy a jednu z nejbohatších hlav států vůbec.

Snímek z výstavy na zámku v Mikulově na Břeclavsku připomínající výročí smrti knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna (1657 až 1712), majitele mikulovského panství a zakladatele novodobého Lichtenštejnského knížectví. Navštívil ji i lichtenštejnský kníže Hans Adam II. s chotí (na snímku si prohlížejí historický obraz zámku ve Valticích). Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.

Barokní zámek ve Valticích byl po staletí rodovým sídlem Lichtenštejnů, a to až do poválečných konfiskací roku 1945. Dvacet let od zápisu Lednicko-valtického areálu na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO přineslo památkám v regionu především investice a zvedla se i návštěvnost.