NP Šumava revitalizoval 610 hektarů mokřadů a rašelinišť

21.03. 21:20 | Autor: ČTK

Více než 610 hektarů mokřadů a rašelinišť revitalizoval od roku 1999 Národní park Šumava. Mokřady mají velký význam pro zadržení vody v krajině, až do konce 80. let 20. století se ale odvodňovaly a vysušovaly. Park tato území a drobné vodní toky postupně obnovuje, zbývá ale ještě zavodnit a obnovit zhruba 5000 hektarů šumavských mokřadů a rašelinišť a kolem deseti kilometrů dříve napřímených vodních toků.

Odvodňování mokřadů se dělalo kvůli vyšší produkci dřeva či pro zlepšení půdy pro zemědělce. Kvůli tomu byly ale poškozeny téměř dvě třetiny celkové plochy rašelinišť na Šumavě. Mokřady akumulují obrovské množství vody. I v době sucha fungují jako podmáčené ostrovy, významně se podílejí na ochlazení krajiny a podporují také místní koloběh vody. "Jen v oblasti Modravských slatí přírodní mokřady akumulují několik desítek milionů kubických metrů vody," řekl ředitel parku Pavel Hubený. To je podle něj mnohonásobně víc, než by přinesla obnova pár malých vodních nádrží, které tam kdysi sloužily k plavení dřeva a zadržely jen desetitisíce metrů krychlových vody. "Odvodnění několika tisíc hektarů mokřadů znamená miliony kubíků vody, které se v krajině nemohou udržet, akumulovat. Dnes bohužel vidíme, jak velká chyba se tehdy dělala," uvedl Hubený.

Podpora zadržení vody v krajině je v čtvrtstoletí existence parku jednou z priorit. V 90. letech se začalo s přípravou, první práce v terénu byly v roce 1999. Od té doby se podle botaničky parku Ivy Bufkové podařilo zpětně zavodnit přes 610 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů, což představuje také 62 kilometrů zablokovaných odvodňovacích kanálů. Plocha zpětně zavodněných mokřadů dnes dokáže akumulovat až o 210 metrů krychlových více vody oproti odvodněnému stavu. Kromě mokřadů park na svém území také obnovil skoro pět kilometrů drobných vodních toků, které byly v minulosti napřímeny, zkráceny a silně zahloubeny.

Revitalizace není podle Bufkové snadná ani levná. Náklady jdou do milionů korun a je nutné najít financování. "Také samotné práce jsou velmi náročné. Většinou se jedná o ruční práce a technika jako bagry a podobně se používají pouze v nevyhnutelných případech," dodala Bufková.

Foto: ČTK , Sojka Libor

Autor: ČTK