Karviná je vlastně Fryštát, původní obec pohltila těžba

10.06. 09:15 | Autor: ČTK

Masarykovo náměstí. V pozadí stará radniční věž.

Současná Karviná je jedním ze statutárních měst a významným průmyslovým centrem Moravskoslezského kraje. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Karviné, respektive osadě Solca, je z 12. června 1268, což je datum, které je nyní považováno za datum založení města. Osídlení je zde však doloženo nálezy pocházejícími již z mladší doby kamenné.

Původní Karviná stála v těsném sousedství vsi Solca. Obě nakonec splynuly, v roce 1614 je již Solca uváděna jako součást Karviné. Osudnou se oběma obcím stala těžba černého uhlí. Ta v oblasti začala již v roce 1776, až do poloviny 19. století však pouze v menší míře. Od poloviny 19. století a po celé 20. století zde probíhala intenzivní těžba, která dokonce několikrát zcela změnila ráz zdejší krajiny a kvůli které také obě obce zanikly. Kvůli poddolování se totiž začaly bortit domy, později bylo město zbořeno. Dnes na místě původních obcí, které se stalo jednou z částí nové Karviné s názvem Doly, stojí jen několik domů. Mezi nimi je i šikmý kostel sv. Petra z Alkantary, který se naklonil vinou poddolování.

Nová Karviná vyrostla v katastru města Fryštátu, které leželo východně od původní obce. Fryštát byl dlouho samostatným městem zmiňovaným již v roce 1305 jako město knížecí (Těšínské knížectví). Velký rozmach města ležícího na významné obchodní stezce nastal od poloviny 15. století, kdy zde sídlil těšínský kníže Boleslav II. a kdy město získalo řadu privilegií, mimo jiné dědičné právo, právo mílové, várečné a vyššího soudnictví.

Rozvoj zbrzdila třicetiletá válka, kdy město obsadila dánská a švédská vojska, a také četné požáry. V roce 1766 se město stalo ohniskem největší selské vzpoury regionu, která vypukla ve Starém Městě, nyní další z částí Karviné.

Zásadní obrat ve vývoji regionu přinesl nález černého uhlí. Z Karviné se stalo jedno z nejdůležitějších průmyslových center celé monarchie, majitelé panství, hraběcí rod Larisch-Mönnichů, získali významné postavení u císařského dvora a důležité úřady.

Po první světové válce muselo nově vzniklé Československo o zdejší kraj bojovat s Polskem, nakonec Těšínsko v roce 1920 rozdělila mezi oba státy arbitráž vítězných mocností. Polsko nicméně oblast zabralo i po mnichovské dohodě na podzim 1938. O rok později však polskou správu nahradila správa německá, během války bylo území přičleněné k Německu.

První spojení Fryštátu a Karviné provedla německé správa po okupaci Československa, která je spojila v jeden celek Karwin-Freistadt. Správní základ dnešního města byl položen roku 1948, kdy se sloučily Fryštát, Karviná a blízké obce Darkov, Ráj a Staré Město v jedno město pojmenované Karviná. Jméno Fryštát pak zmizelo z map, Fryštát byl jako jedna z částí nové Karviné přejmenován na Karviná-město, vrátilo se až v roce 1971.

Až do 80. let minulého století pak nové město masivně rostlo, zatímco poválečný Fryštát měl s Darkovem a Rájem zhruba 13 000 obyvatel, v roce 1985 zde převážně v nových panelových sídlištích žilo přes 80 000 lidí. Nyní má okresní město Karviná přes 50 000 obyvatel a stále je významným průmyslovým centrem, k nejvýznamnějším společnostem stále patří těžební OKD. Díky Darkovu, kde jsou známé lázně, je Karviná i městem lázeňským.

Foto: ČTK/Sznapka Petr

Autor: ČTK