Zhříceniny kostela a svatý Jakub u "Malé Vídně"

12.10. 07:30 | Autor: Vladislav Dudák

Zříceniny kostela sv. Jakuba Většího se nacházejí na cestě mezi Jindřichovicemi pod Smrkem a Dětřichovicemi ve směru do Nového Města pod Smrkem. Tedy téměř na nejzazším severu Čech - ve Frýdlantském výběžku. Kostel stojí ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od jindřichovické železniční zastávky a vede k němu turistická značka. A kde že je ta Malá Vídeň?

Zaniklá ves

Původně kostel obklopovala ves Jindřichovice (v pramenech psaná jako Heynrichsdorf). První zmínka o ní pochází z roku 1381, ale ve skutečnosti byla asi o sto let starší. Žili zde především dřevorubci, kteří využívali obrovského lesního bohatství téměř neprostupné krajiny, která se nazývala Zágost. V neděli 21. března 1431 byla ves vypálena husity. Stalo se tak zřejmě při návratu rozjuchaných bojovníků ze spanilé jízdy do Polska, při níž pod vedením hejtmana Jana Čapka ze Sán dosáhli Baltského moře. Ti obyvatelé, kteří přežili, se odstěhovali asi jeden kilometr níže po proudu Jindřichovického potoka a založili současné Jindřichovice pod Smrkem.

U zříceniny kostela možná zabloudíte

Kostel sv. Jakuba – presbyterium z vnějšku. Z celé vsi se do dnešních dob dochovalo právě jen torzo kostela sv. Jakuba Většího. Ten vznikl v pozdně románském období ve 2. polovině 13. století, první zmínka o něm ale pochází až z roku 1340.

Zřícenina je chráněna jako kulturní památka a i v tomto stavu dokládá vyspělé stavitelské umění v zasuté a okrajové části tehdejšího českého království.

Konkrétně se zachovaly obvodové zdi presbytáře a části navazujícího zdiva lodi - tvořící dnes půdorysně podkovu. Zdivo se skládá z lomového kamene a u okenních otvorů (dokonce) z cihel. Původní torzo kostela bylo větší, ale kameny ze zdiva se časem staly vítanou surovinou pro zpevněný podklad zdejších cest. To už je ale také dávno. Podle některých údajů stávala vedle kostela ještě dřevěná zvonice.

V roce 1999 v okolí kostela probíhal archeologický výzkum a v roce 2000 bylo chátrající zdivo opraveno a památka je dnes oblíbeným turistickým cílem.

Cesta ke kostelu je dobře značená, ale co naplat - vyšším silám se člověk neubrání. Podle pověsti zde totiž žil kdysi poustevník, který byl zavražděn. Jeho duch prý rád sedává u cesty a kdo jej spatří, zabloudí. Snad proto, aby nenašel poklad, který tady prý poustevník někde ukryl.

„Malá Vídeň" směřuje do budoucnosti

Kostel sv. Jakuba – historická pohlednice. Obec má za sebou pozoruhodnou minulost. Díky secesním stavbám (místy ještě zachovaným) se mu říkalo na počátku 20. století Malá Vídeň. A co se týče železnice, nebyla zde „konečná" jako dnes. Zdejší trať, uvedená do provozu v roce 1902, byla tehdy mnohem frekventovanější, jak dokládá i původní šestikolejné nádraží. Od roku 1903 totiž pokračovala až do dnešního Polska (tehdy Pruska a později Německa) a Pobaltí. Poválečný odsun a další desetiletí socialistického hospodaření (a zejména plošná demoliční akce všech neobývaných objektů těžkou technikou Československé armády v 60. letech) mnohé změnily.

Dnešní Jindřichovice, ležící asi jeden kilometr od zaniklé původní vsi, nejsou jenom zasutou (a to přeneseně i doslova) minulostí, ale i jednou z bran do budoucnosti. A to budoucnosti ekologické. Obec programově usiluje o nový, udržitelný rozvoj. Důkazem je dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, ekologická kozí farma a další. V norském srubu zde působí Ekologické informační centrum, v němž se lze domluvit i na prohlídce větrných elektráren. Ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci zde bylo zřízeno mezinárodní univerzitní a inovační centrum - inu budoucnost...

To není vše. V Jindřichovicích a okolí je zajímavých věcí pozoruhodně mnoho. Ale o tom až někdy jindy v rubrice „Okna do Česka".

Foto: Magdaléna Chladilová (pohled do presbyteria), www.severnicechy.info, www.frydlandsko.com (historická pohlednice kostela)

Autor: Vladislav Dudák