Sommerová: nádraží v Ústí nad Orlicí nebořte

17.12. 17:56 | Autor: ČTK

Petici, která odmítá demolici orlickoústeckého nádraží, podepsalo k dnešnímu dni na webových stránkách www.stop-demolici.wz.cz bezmála 12 500 lidí. Budovu chce zachránit i dokumentaristka Olga Sommerová.

"Já se vždycky otřesu, když zjistím, že se mají kácet stromy, že se bourají stavby, které mají hodnotu historické atmosféry," řekla režisérka.

ČTĚTE TAKÉ: Vlakem na nádraží v Ústí nad Orlicí. Než ho zboří

Narovnání železniční trati počítá s tím, že místo historické budovy bude stát kolejiště, starou stavbu pak nahradí moderní budova. Orlickoústecké nádraží dokumentaristka důvěrně zná a chce se zasadit o jeho záchranu.

"Můžeme uspořádat návštěvu ministerstva kultury nebo demonstraci. Můžeme možná získat nějaké osobnosti. Jestliže mi někdo řekne, že to nádraží nemá historickou cenu, tak se mu můžu akorát vysmát, protože to jsou účelové lži," uvedla Sommerová.

Stavba se mohla stát kulturní památkou, návrh ale ministerstvo letos zamítlo, protože příprava projektu už byla v pokročilém stadiu. Argumentovalo tím, že veřejný zájem, tedy zlepšení železniční trati, má přednost. Se stavbou se počítá už v září příštího roku, s dokončením v roce 2013, podotkl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
"Celkové náklady na stavbu by měly činit 2,4 miliardy korun. Příspěvek z Evropské unie by mohl být až 50 procent," uvedl.

ČTĚTE TAKÉ: Nový památkový zákon může památkám uškodit

Organizátor petice Martin Kadrman z Červené vody na Orlickoústecku chce v příštím roce přistoupit k záchraně budovy ještě aktivněji. Nyní oslovuje politiky v EU, v lednu založí občanské sdružení s pracovním názvem Nádraží nedáme!

"Jednak bude pořádat semináře, svolávat setkání občanů i odpůrců, bude zvát i zástupce protistrany, to znamená ministerstva kultury, SŽDC a Českých drah," řekl Kadrman. Doufá v to, že sdružení získá podporu u veřejně činných lidí.

Odborníci i místní chtějí stavbu zachovat. Řada odborníků považuje klasicistní stavbu s půdorysem písmene H z roku 1874 za kulturně a historicky cennou. Historik František Musil z hradecké univerzity upozorňuje, že stavba byla zařazena do seznamu deseti nádražních budov navržených na ocenění. Významná je podle něj především využitím hrázděného zdiva, který se dnes příliš na nádražních stavbách vlivem úprav nevidí.

"Za odborně i politicky naprosto nesprávné považuji stanovisko ministerstva kultury, které přes kladné vyjádření všech odborných orgánů, odmítlo nádražní budovu pojmout do seznamu kulturních památek," uvedl historik.

Foto: Vladislav Dudák