Prachová na Litoměřicku: prach jsi a v prach se obrátíš

12.04. 06:00 | Autor: Vladislav Dudák

Toto biblické úsloví neplatí pouze pro lidi, ale i pro jejich výtvory. Stalo se tak i se vsí Prachová na Litoměřicku. A hrozí i jejímu kostelu.

Dnes byste ji marně hledali. Stávala na mírném návrší uprostřed úrodné polabské krajiny Českého středohoří nedaleko dnešních Hrušovan. Nebyla asi úplně malá - vždyť měla i svůj farní kostel, zasvěcený sv. Mikuláši. Ale nezůstalo po ní ani památky. Zanikla nejspíš již v době husitských válek a již nikdy nebyla obnovena.

Doplatila snad na to, že patřila klášteru premonstrátek v Chotěšově (nejméně již od roku 1275), který byl roku 1421 také vypálen husity. Podle jiných údajů však ves již roku 1404 klášteru nepatřila a byla světským majetkem. Podle jiných údajů (mj. Ottův slovník naučný) však ves úplně zanikla až v průběhu třicetileté války. Tak jak to s jejím zánikem bylo, kdo ví... Později lidová fantazie zánik vsi přiřkla také morové ráně a ze zříceniny kostelíka udělala starobylý morový kostelík.

Kostel svatého Václava

Současný kostel sv. Václava však jistě není morový. Byl postaven na troskách starého kostela sv. Mikuláše až v 30. letech 19. století. Byl vybudován v klasicistním slohu jako jednolodní svatyně s průčelní věží a klenutým presbyteriem.

Stavba kostela však neznamenala pokus o obnovení vsi Prachová po staletích jejího zániku, ale nutnost postavit novou svatyni pro nově založený hřbitov, společný pro vsi Hrušovany a Encovany. U kostela se zachovalo několik náhrobků a otevřených hrobů, ale současný nový hřbitov leží v poli v rovině asi 500 metrů pod kostelem.

Zborcená klenba. Po roce 1948 se historie na Prachové opakovala. Kostel zpustl - tentokrát zlou vůlí nového režimu - a postupně se ocitl v troskách.

Zcela opuštěn není

Zcela opuštěn však kostel není. Dnes k němu vede cesta a prostor kostela je zásluhou turistického oddílu TOM Prachová Hrušovany vyčištěn od největších náletových rostlin. A tak snad silueta kostela na návrší bude ještě dlouho připomínat osud nešťastné vesnice.

Foto: Vladislav Dudák

Autor: Vladislav Dudák