Kuba se rapidně změnila. Turistika je požehnáním a výzvou

29.01. 12:05 | Autor: ČTK

Victor Leonardo se dívá z okna turistického autobusu, který se proplétá ulicemi kubánského turistického magnetu Varadera lemovaného palmami. "Kuba se za posledních deset let rychle změnila," říká. Tento padesátník pochází z východní provincie Granma. Desítky let pracoval jako učitel španělštiny, ale bylo čím dál těžší vyžít z měsíčního platu 25 dolarů (630 korun).

"Dostáváme příděly jídla, máme bezplatný zdravotní systém, vzdělání od státu. Ale každý měsíc pro mne byl takový malý boj o přežití," říká. Proto se Leonardo rozhodl, že se přestěhuje do plážového ráje Varadero, kde je jeden hotel vedle druhého, a stane se turistickým průvodcem. Teď vydělává několikanásobek svého dřívějšího platu.

Dvě hodiny cesty autem odtud se to v rušném hlavním městě Havaně hemží turisty. V barech Floridita a La Bodeguita popíjejí mojito a daiquiri, jezdí na výlety ve veteránech lentilkových barev nebo se toulají uličkami starého města kolem koloniálních staveb. Kdo doufal, že zažije Kubu ještě před nájezdem mas, je často zklamaný. "Je tu daleko více turistů, než jsem čekala," říká německá turistka Nicole Tamerová.

Kuba zaznamenala v uplynulém roce návštěvnický rekord čtyři miliony turistů, o 13 procent více než v roce 2015. Počet návštěvníků z Německa se podle údajů ministerstva pro turismus v první polovině roku 2016 zvýšil o 69,2 procenta v porovnání se stejným obdobím loňského roku.

Turistický ruch se stal pro socialistický karibský ostrov životně důležitým, odvětví Kubě přináší druhý největší příliv valut. "Turistika je klíčový průmysl," říká profesor ekonomie Ricardo Torres z Havanské univerzity. "Země je na vzestupu a těží z toho hlavně domácí."

Turistů na Kubě přibývá.

Velký zájem se ovšem stává i zátěžovou zkouškou. Hotelové pokoje jsou drahé - až 250 eur na noc - a rezervované často měsíce dopředu. Ale jedenáctimilionová země se na turisty připravuje. Do roku 2030 má být postaveno více než sto tisíc nových hotelových pokojů a zmodernizuje se mezinárodní letiště v Havaně.

Raúl Castro převzal prezidentský úřad v roce 2008 od svého bratra Fidela, který v loňském listopadu zemřel. Od té doby zmírnil mnohá omezení. I když je turistika stále ještě do značné míry v rukou státu, prospívá větší otevření i soukromému sektoru. Od té doby, co socialistická vláda povolila provozování soukromých restaurací (paladares) a soukromého ubytování (casas particulares), stali se soukromníci (cuentapropistas) lidmi s lepšími příjmy.

Boom by ale mohl zostřit sociální napětí v oficiálně beztřídní společnosti. Propast mezi těmi, kteří si v turistice přijdou na tvrdou měnu a těmi, kteří se ve státních podnicích nebo ve státní správě musejí spokojit s 20 dolary, je čím dál hlubší. Aby vyžili, přivydělávají si inženýři taxikařením, učitelé pracují jako průvodci.

K současnému náporu turistů nepřispívají jen Evropané. USA za Baracka Obamy se svým úhlavním nepřítelem obnovily diplomatické vztahy po dlouhém období, kdy se nacházely na bodu mrazu. Díky politickému tání přijelo na Kubu v loňském roce 285 tisíc turistů z USA, o 74 procent více než v roce 2015.

Pro občany USA se taková cesta konečně o dost zjednodušila. Kvůli obchodnímu embargu podléhá ovšem cestování stále omezením. Zájemci z USA musejí doložit náboženské, kulturní nebo akademické důvody pro takovou cestu. "Nikdo si nedělal iluze, že přes noc nastanou dramatické změny," říká Torres. "Naše vztahy a transformace naší země před sebou mají ještě dlouhou cestu."

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil, že skončí s politikou uvolňování, pokud Kuba neučiní další politické ústupky. Co tím přesně myslí, zůstává nejasné. Budoucí ministr zahraničí Rex Tillerson oznámil, že Obamovu politiku vůči Kubě prověří. "Nikdo neví, co Trump udělá, ale já pevně věřím, že k přerušení diplomatických vztahů nedojde," říká Torres.

Slunce pomalu zapadá a autobus projíždí kolem obrazů revolučních hrdinů Ernesta Che Guevary a Fidela Castra a zemědělců s volským spřežením. "Za Raúla přišly pozitivní změny, větší svoboda cestování a vyjadřování a přístup k internetu," říká Leonardo. "Ale my chceme lepší život, víc peněz, léky a nová auta." Země se ale určitě nezamerikanizuje. "Na to jsme my Kubánci moc hrdí a vlastenečtí."

Foto: Profimedia

Autor: ČTK