Zápisník labužníka: kde jsou candáti a okouni?

20.05. 11:13 | Autor: Vladimír Poštulka

Chtěl bych vysoce ocenit aktivitu Jihočeské univerzity, která loni v červenci uspořádala akci na podporu zvýšení produkce dvou nejchutnějších českých ryb: candáta a okouna. Zatímco v Evropě se tyto ryby objevují v žebříčcích oblíbenosti na předních místech, u nás jsou naprosto na okraji zájmu.

Dokonce i současná mohutná propagační akce ministerstva zemědělství Ryba domácí naprosto ignoruje okouna a candáta a přednost dává tolstolobikovi a amurovi, nechutným ruským rybám, které labužníci odmítají.

Okouna na českém trhu vůbec neseženete a candáti se většinou dovážejí z Německa, Estonska nebo Finska. Na vině je zastaralý způsob našeho rybníkářství, které je pořád ještě specializováno na kapry (95 procent veškeré produkce) a moderní akvakulturní chovy u nás (na rozdíl od západní Evropy) vláda téměř vůbec nepodporuje.

U nás se spotřebuje pouze 1,4 kg ryb na osobu ročně, což je hluboko pod evropským průměrem. Jsem si jist, že za odpor Čechů k rybám může především preferování kapra, amura a tolstolobika a naopak diskriminace candátů, okounů, štik, sivenů a marén. Candát a okoun jsou v západní Evropě považováni za perspektivní a velmi ceněné druhy intenzivní akvakultury.

Maso okouna a candáta je bezesporu také i zdravější než maso kapra. Může sehrát důležitou roli při snižování počtu kardiovaskulárních chorob. Současné intenzivní chovy těchto ryb využívají moderní biotechnologické postupy včetně řízené reprodukce a mimosezonních výtěrů, vyrovnané a efektivní výživy ryb a optimalizace jejich růstu v chovu.

Ryby jsou pěstovány ve vodách bez kaprů, v kontrolovaných podmínkách, a nevytírají se jen na jaře, nýbrž několikrát v průběhu roku. Chovají se prakticky jen samice a produktivita je mnohem vyšší.

Proto držím palce prvním odvážlivcům, kteří se přestali zajímat o kapra a pustili se do chovu těchto chutnějších ryb. Jsou to například rybáři z Nových Hradů a Klatov a zejména inženýr Jaroslav Švarc, majitel rybochovné stanice ve Velké Bystřici u Olomouce. Těším se na první výsledky a doufám, že k těmto průkopníkům se přidají brzy další rybníkáři.

Foto: Lucie Pařízková

Autor: Vladimír Poštulka