Místo zrození vína se pozná v každé lahvi

01.11. 13:35 | Autor: - vop -

Slovo terroir skrývá mnohem více, než jen místo původu vína.

Cítíte v tomto víně to "terroir" oblasti Bordeaux? To víno má nádherné "terroir" Pálavy. Také se v poslední době setkáváte s podobnými větami? A napadne vás jako první myšlenka, že prodejce potřebuje obhájit vyšší cenu vína, tak začíná mluvit o nějakém "terroir"? V poslední době je tento francouzský výraz mezi znalci vína skloňován čím dál tím častěji. Ani v českých zemích se ale nejedná o žádnou novotu, naopak. Vína se zde nazývala podle oblasti mnohem dříve než dle odrůdy, to je až pozůstatek z první republiky.

"Pod slovem terroir se skrývá mnohem více než jen místo původu. Patří k němu vlastnosti půdy, na které je víno pěstováno, klimatické podmínky, tedy průměrná teplota, srážky nebo síla slunečního svitu, sklon a orientace vinice a další důležité podmínky. Někteří odborníci sem dokonce řadí i práci vinaře a způsob sběru hroznů. O těchto dvou částech se však vedou největší spory," vysvětluje Tomáš Brůha, sommelier značky Víno Mikulov Sommelier Club.

A jaké mají tyto vlastnosti vliv na samotnou chuť vína? Francouzský profesor Pierre Huglin prohlásil: "Terroir vytváří charakter, člověk kvalitu." A není daleko od pravdy. Při výrobě a pěstování vína je práce vinaře to nejdůležitější, ale na chuti se projeví i místo, kde se víno pěstuje. A lidská práce s tím nic nezmůže. Pokud by tedy ten samý vinař pěstoval stejným způsobem Chardonnay na trati Nad Nesytem v obci Sedlec a zároveň tu samou odrůdu ve Francii v Burgundsku, výsledné víno by bylo jiné. Svůj vliv by na to měla například průměrná teplota - například čím více je teplých dní, tím méně výrazná je kyselinka a v hroznech je více cukru. Množství srážek by také udělalo své.

Vinaři se dnes opět vracejí k označování místa původu, díky tomu je povoleno od roku 2004 označovat tuzemská vína známkou VOC (vína originální certifikace). S výrazem terroir se můžeme setkat především ve Francii, kde právě místo vzniku a osobnost vinaře hraje mnohem větší roli než samotná odrůda. U nás tomu dříve nebylo jinak. "Od samotného počátku českého vinařství se víno u nás nazývalo podle obce, kde bylo pěstováno. Setkat jsme se tak mohli s vínem mikulovským, bořetickým, pavlovickým či zaječským. Toto označení bylo výrazem přírodního prostředí a odrůdové směsi. Změnilo se to až na přelomu 19. a 20. století, kdy vinice na Moravě i v Čechách zničil révokaz. Po následné rekonstrukci vinic kladli vinaři hlavní důraz na odrůdovou čistotu," popisuje Tomáš Brůha chvíli, od které byla v označování upřednostňována odrůda nad místem původu.

Dnes se vinaři opět navracejí k označování místa původu. I díky tomu zákonodárci v roce 2004 povolili opatřovat tuzemská vína známkou "vína originální certifikace", zkráceně VOC. Jedná se o sdružení vinařů z jedné oblasti, v současné době se můžeme setkat třeba s VOC Mikulov, VOC Znojmo, VOC Blatnice, VOC Modré Hory nebo VOC Pálava. Každé z těchto sdružení má povoleno označovat jen vína z konkrétních tratí a odrůd a se specifickými vlastnostmi, aby bylo zajištěno, že vína budou opravdu vyjadřovat charakter a tradici dané oblasti. Například ve VOC Pálava se jedná jen o Ryzlink vlašský.

"Zkuste ochutnat Ryzlink vlašský 2013 z Vinařství Pavlov a pro porovnání si vezměte například stejnou odrůdu a ročník z Vína Mikulov Sommelier Club. I když se dle parametrů, jako je zbytkový cukr nebo kyselinka, jedná o takřka totožná vína, jejich chuť je zcela odlišná. A to jsou de facto pěstována jen pár kilometrů od sebe," doporučuje menší test Brůha.

Podobným způsobem se můžete zaměřit jen na jednu oblast a zkoumat její konkrétní terroir. Vyzkoušejte například několik vín ze slováckého vinařství Chateau Bzenec a jeho prémiovou řadu Terroir Collection. Každé víno bude sice chutnat jinak, ale i tak v nich ucítíte i něco společného. A to je právě důsledek písčité půdy na Bzenecku, sklon a orientace místních vinic a počasí daného roku.

Foto: ČTK

Autor: - vop -