Ekologičtí vinaři se zapojí do ochrany přírody

Jihomoravští vinaři se chtějí více zapojit do ochrany ohrožených druhů živočichů a rostlin. Ekovín, dříve Svaz integrované produkce hroznů a vína, plánuje do budoucna vyvíjet moderních technologie šetrné k životnímu prostředí, které by měly nahradit používání pesticidů a minerálních hnojiv ve vinohradnictví.

O ekologické pěstování vína je mezi vinaři stále větší zájem, letos se plocha registrovaných biovinic zvětší o zhruba 400 na 900 hektarů, řekl  předseda Ekovínu Milan Hluchý. 

Ekovín nedávno společně s rakouskými kolegy podal žádost o čerpání dotací z evropských fondů na ochranu přírody pomocí ekologizace vinohradnictví. Cílem projektu je rozšíření výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů, které se na jihu Moravy nacházejí na celkem 23 maloplošných chráněných územích. "Vinohrady by mohly fungovat jako jakýsi most mezi těmito lokalitami, kde dochází vlivem nedostatečné genetické výměny k postupnému zániku vzácných druhů. Například na území CHKO Pálava za posledních sto let vyhynula nebo je dnes vyhynutím ohrožena zhruba polovina ze 140 druhů motýlů," řekl Hluchý.  

Přírodní látky místo pesticidů

K hlavním principům ekologického pěstování révy patří používání čistě přírodních látek namísto chemických pesticidů. K hubení škůdců se využívají například draví roztoči, bakterie nebo slunéčka, kteří přežívají v pásmech zeleně, jež roste mezi řádky vinohradů. 

Na jižní Moravě je v současné době asi 19 tisíc hektarů vinic, z toho 12 tisíc hektarů obhospodařují zemědělci v integrované produkci. Ta je jakýmsi mezistupněm mezi konvenčním pěstováním vinné révy a bioprodukcí. Na rozdíl od biovýroby se v ní smí používat omezené množství chemických prostředků, které ale neobsahují zakázané látky.     
Ekologicky dnes pěstuje vinnou révu na asi 500 hektarech zhruba 30 vinařů. Drtivá většina z nich se ale nachází ve tříletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit. V letošním roce by do tohoto mezidobí mělo vstoupit dalších asi 400 hektarů.     

Biovína s certifikátem je zatím málo

"Certifikovaná biovína tak dosud vznikají jen u čtyř vinařů na asi 19 hektarech. Po letošní sklizni se tento počet zvýší o dalších 210 hektarů, které ukončí tříleté přechodné období," řekl Hluchý. Podíl biovinic se tak zvýší na 2,5 procent z celkového množství vinic v Česku. Například v Německu se biovína vyrábějí na pěti procentech vinic, v Rakousku na sedmi procentech.     

Na hektar biovinice dostanou pěstitelé v závislosti na kurzu eura kolem 22 tisíc korun za rok. U integrované produkce je to asi o třetinu méně. Zemědělci přecházejí na biovýrobu nejen kvůli vyšším evropským dotacím, ale také kvůli vyšší poptávce po zdravých potravinách. Tuzemská produkce nedokáže pokrýt poptávku, a většina biovín se tak musí do ČR dovážet ze zahraničí.

Foto: archiv, Petra Mášová

Čtěte dále

další zprávy