Sushi s ochranou

18.10. 08:10 | Autor: ČTK

Makrela je "in", ale chobotnice "out". A tuňák, známý jako král suši díky svému tučnému masu, je přímo tabu. To jsou některé tipy pro ty, kdo chtějí i při konzumaci suši myslet na ochranu životního prostředí.

K nalezení jsou v kapesních průvodcích, které tento měsíc vydaly tři americké skupiny ochránců přírody, napsala agentura AP.

Průvodce, které propaguje organizace na ochranu mořského života Blue Ocean Institute, například povzbuzují zákazníky, aby se nezdráhali před objednávkou vyzpovídat šéfkuchaře v restauraci, odkud pocházejí ryby na jídelníčku a jestli byly uloveny na volném moři nebo vypěstovány na rybích farmách.

"V rybích restauracích je tento druh informací často vytištěný přímo v jídelním lístku," říká Trevor Corson, který napsal knihu Příběh suši (The Story of Sushi) a přispěl do jednoho z průvodců. "V suši restauracích to tak ale není."

Když sushi, tak udržitelné

Sushi jako umělecké dílko.

Tři průvodce, které připravilo kromě newyorského Blue Ocean Institutu také akvárium v Monterey Bay a Fond na obranu životního prostředí (EDF), byly tento týden představeny ve Francouzském kulinářském ústavu na Manhattanu a 22. října také v sanfranciské restauraci Tataki, která je označována za jedinou ve Spojených státech, jež dodržuje pravidla trvale udržitelného rybolovu.

Ochránci mořského života si dlouhodobě stěžují, že "mnoho zákazníků nechává své obavy o tenčící se světové zásoby ryb a dalších mořských živočichů před dveřmi, když vstoupí do suši restaurace", říká Corson.

K této situaci přispívá i fakt, že mnoho jídelníčků v suši restauracích uvádí jména jen v japonštině, a zákazník tak netuší, že si vlastně objednává tuňáka (toro) nebo chobotnici (tako). Kapesní průvodce proto poskytuje i slovníček, v němž jsou názvy ryb a mořských živočichů v japonštině i angličtině.

Tuňák je tabu

Prstové a rolované sushi.

Z hlediska ochrany životního prostředí je nejhorší volbou objednat si v restauraci některého ze tří druhů tuňáků, včetně tuňáka obecného (Thunnus thynnus) či tuňáka australského (Thunnus maccoyii). Nepřiměřený rybolov snížil jejich celosvětovou populaci za posledních 30 let o 90 procent.

Mezi další ekologicky nevhodné volby patří ďas mořský (Lophius piscatorius, japonsky ankoh), chňapal červený (Lutjanus campechanus, japonsky tai) a sladkovodní úhoř (Anguilla anguilla, japonsky unagi).

Foto: www.pref.osaka.jp, Profimedia

Autor: ČTK