Pohádka ze mlejna aneb Další klenot Českého ráje

06.11. 06:00 | Autor: Marek Táborský

Malebný Český ráj skrývá mnoho pokladů. Majestátní hrady, historické skanzeny, tajuplné zříceniny i pohledná skalní města. V místě, kde pod zámkem Hrubým Rohozcem šumí řeka Jizera, se nachází další, tentokrát gurmánský klenot.

Údolí Jizery vedoucí z Malé Skály do Dolánek a dále pak po proudu řeky do Turnova svádí k příjemným procházkám a výletům na kole. Zvolíte-li směr opačný, z Turnova proti proudu řeky, zahlédnete po levé ruce bělostnou dominantu na kopci, turisty vyhledávaný zámek Hrubý Rohozec a dojdete až k neméně oblíbenému Dlaskovu statku. Tuto stavbu ocení hlavně obdivovatelé tradiční architektury. Milovníci jídla ovšem musí popojít kousek vedle, do Ábelova mlýna. Již třetím rokem je v místě bývalého mlýna otevřena tak trochu "jiná" restaurace.

"Tiše stojí dolánecký mlýn, jehož klapot ztichl za nacistické okupace. Mlčí, skončil svůj úkol, ale je milou památkou na doby, které dávno přešly. Kéž je tato zachována i budoucím," přál si spisovatel Vilém Žďárský v Letopisech Bukovinských a tak se i stalo. Mlýn byl zrekonstruován a "je zachován i budoucím", ačkoli změnil užívání a stal se restaurací.

Zrekonstruovaný interiér staré mlýnice. Náhoda a šťastný návrat

Budova mlýna zažívala po válce mrzutý osud, chátrala. Na její opravu neměli potomci posledního mlynáře, a následně i další majitel, dostatek sil. Přání kronikáře vyslyšela až turnovská rodačka Pavlína Šámalová, která si všimla, že státem chráněná budova, stojící na více než 400 let starých základech, je na prodej.

Dle jejích slov tomu přál osud. "V době, kdy jsem objevila mlýn v jednom odkazu mého kamaráda, jsme se zrovna s mým budoucím manželem Josefem odhodlávali k návratu z Prahy, zpět do rodného Turnova. Poohlížela jsem se tenkrát po nějaké dobré práci pro Josefa, protože jsem věděla, že je šikovný kuchař, a v tom jsem narazila na mlýn," popisovala pro časopis INSTINKT.

Duch místa zafungoval okamžitě a finance na náročnou rekonstrukci se rodině nakonec také podařilo sehnat. Vystudovaná grafička se společně se svým bratrem architektem, otcem a oběma rodinami manželů pustila do náročné, rok trvající rekonstrukce. Otec Pavlíny si podobu mlýna pamatoval z dob svého mládí, a také se podařilo sehnat několik dobových fotografií, podle kterých se odvodila nynější podoba mlýna.

Zachránci mlýna, manželé Pavlína a Josef Šámalovi. Veškeré snažení vyvrcholilo svatbou Pavlíny a Josefa právě na Ábelově mlýně. "Pojali jsme to jako deadline, kdy musí být vše připraveno. Za čtrnáct dní po svatbě jsme pak otevřeli pro první hosty a od té doby se nezastavili" vzpomíná s úsměvem mladý manželský pár. Po třech letech se stala z hostince jedna z hlavních atrakcí malé vísky, hned vedle Dlaskova statku vybudovaného roku 1716 a nedalekých říčních pláží Jizery.

"Původně jsme si mysleli, že budeme mít jen malý sousedský hostinec, který zvládneme táhnout ve dvou. Trošku se to ale zvrtlo," usmívá se šibalsky šéfkuchař a majitel Josef Šámal na svou choť. I v neděli odpoledne se téměř nedá najít v hostinci volné místo. I přes sychravé počasí je plno.

Maso z farem a sádek

Hosté se mohou uvelebit buď na zahrádce, v krbem vyhřáté mlejnici, nebo útulné sednici s rohozeckou pípou. Jelikož venku už o sobě dává vědět přicházející podzim, volíme třetí možnost. V sednici již praská plápolající dříví v peci a místností se rozléhá vůně čerstvých buchet, pomalu chladnoucích na baru. Dezerty se však není radno nacpat hned na úvod.

Další zajímavé restaurace v okolí:

Boučkův statek
Roubená dvoupatrová usedlost z roku 1817 láká turisty ve vyhledávané obci Malá Skála starobylou atmosférou i lidovými cenami za tradiční české pochutiny. Hned na zahrádce si můžete vychutnat pivo a chladit si přitom nohy v řece Jizeře.

Boučkův statek.

Kovárna Frýdštejn

Zrekonstruovaná usedlost z roku 1835 ještě za 1. světové války fungovala jako kovárna. Dnes už láká na výbornou českou kuchyni v moderním pojetí i speciality z grilu. Z terasy se mohou hosté kochat nádherným výhledem do krajiny České ráje.

Kovárna Frýdštejn.

Pozornost je třeba věnovat už předkrmům, velký úspěch má kozí sýr či výborná husí jatýrka. Skoro každý den můžete ochutnat jinou polévku, na sezonním jídelním lístku však naleznete i tradiční stálice. Třeba lahodná, pod náporem příboru se rozpadající vepřová líčka na víně s bramborovou kaší. Při ochutnání jehněčího čevapčiči rychle zapomenete na odstrašující zkušenosti ze školních a závodních jídelen a nic nezkazíte ani výběrem poctivě připravené ryby.

Například pstruhy do mlýna dováží čerstvé z nedalekých sádek, jehněčí zase z místní farmy. "Rybky se mi občas hýbou ještě v autě. Je pak báječné, když je do půl hodiny vidím na talíři, který se odnáší našim hostům," popisuje situaci spolumajitelka restaurace.

"Opravdu se snažíme dělat domácí, poctivou kuchyni ze sezonních produktů a mít co nejjednodušší jídelní lístek," říká nad výběrem jídel, který neobsahuje více než deset hlavních chodů, Josef. "Jakmile přijdu do restaurace, kde nabízí více jak patnáct hlavních jídel, už kvalitě příliš nevěřím."

Má pro to svůj důvod. "Vím, co jsme schopni zvládnout, aby mělo jídlo potřebnou kvalitu. Raději jich vybereme jen pár, ale budou čerstvé a kvalitní. Prostě žádné jízdní řády," je přesvědčený o své vizi chvíli poté, co si odskočil z kuchyňského chaosu. "Snažíme se vše dělat tak, jak to cítíme. Dětem místo smažených jídel nabídneme třeba poctivou bramborovou kaši se smetanovou omáčkou. Tu miluju už od dětství." zasní se Pavlína. Z rozjímání ji vytrhne až promoklý zrzavý kocour Boris, samozvaný maskot hostince.

Za pivem po stopách otce

Mlýnské kolo se za usedlostí již netočí, naopak řízné rohozecké pivo teče zejména v letních měsících proudem. "Byla to logická volba, pivovar je hned za kopcem," vypráví Josef Šámal nad třetinkou rohozecké jedenáctky, zatímco se venku spouští prudký liják. Hosté si mohou vybrat i ze zajímavé nabídky vín či místních lažanských moštů. Právě ty si pomalu vychutnává manželský pár z nedalekých Pelešan, než jim na stole přistane sladký dezert.

Interiér sednice.

Poté, co zaboří lžičku do fondánu, vyteče z něj teplá čokoláda. "Je to paráda, moc jim fandím. V okolí Turnova bylo dlouhou dobu těžké nalézt dobrou restauraci," pochvalují si. Kukačka v hodinách už o sobě po několikáté dala vědět. Zatímco jen o pár desítek metrů dál se údolím řeka Jizera jen líně táhne, gurmánské chvíle ve mlýně utíkají mnohem rychleji.

Místní učitel a spisovatel Vladislav Studnička o zdejší rodné vísce před lety napsal: "V okolí vidíme tolik krásy: Kozákov, Trosky, Hrubý Rohozec. Každý výhled do světa až dojímá... Na Turnovsku je jako málokde, rouhali bychom se, kdybychom tvrdili, že u nás doma je jen doma." Také v Ábelově mlýně se tak budete cítit.

Recept: Vepřová líčka na červeném víně

Ingredience na čtyři porce:
800g vepřových líček
500ml dobrého červeného vína
1 cibule
2 mrkve
½ celeru
50ml oleje
půl lžíce cukru
3 větvičky tymiánu
sůl, pepř

Vepřová líčka na víně.

Líčka očistíme, odblaníme a v míse zalijeme červeným vínem. Nejlépe přes noc necháme marinovat. V hrnci rozpálíme olej a ze všech stran opečeme namarinovaná a osušená líčka. Orestované maso osolíme a opepříme, vyjmeme z hrnce a přidáme nasekanou cibuli a očištěnou, na kostičky nakrájenou zeleninu. Přidáme cukr a za občasného míchání opečeme do zlatova. Do zeleninového základu vrátíme maso, zalijeme vínem z marinády a přidáme tymián. Na mírném ohni dusíme pod pokličkou asi hodinu a půl. Dle potřeby doléváme vodou. Hotovou omáčku dochutíme solí a cukrem. Podáváme se šťouchaným bramborem nebo bramborovou kaší.

Foto: Robert Sedmík

Autor: Marek Táborský