V ovocných sadech jižní Moravy ubývá broskvoní

07.02. 07:00 | Autor: ČTK

Úbytek broskvoní je již dlouhodobějším trendem a podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska bude pokračovat.

Plocha broskvoňových sadů se za posledních pět let snížila v Jihomoravském kraji o více než třetinu, z 880 hektarů na 550. Naopak se zvýšila plocha osázená slivoní švestkou z 290 na 360 hektarů, lidé totiž mají větší zájem o slivovici. Zajímavý je rozmach ořešáků vlašských, plocha sadů se zvětšila více než 1,5krát ze 32 hektarů na 85. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Celkově se v kraji zmenšila plocha ovocných sadů ze 4790 hektarů na 4450, i tak je to pětina z celé republiky a nadále je na jižní Moravě nejvíce sadů ve srovnání s ostatními kraji.

Úbytek broskvoní je již dlouhodobějším trendem a podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného bude pokračovat. "Vzhledem k chování zákazníků už nejsme konkurenceschopní. S otevřením trhů jsou prodejny schopné mít půl roku čerstvé ovoce, takže lidé si je kupují pro aktuální spotřebu a už ho nezavařují tolik jako dřív," vysvětlil Pokorný. Pěstitelé nemají ani příliš šancí uspět při jednání s obchody. "Sklizeň trvá dva týdny a pro řetězce tak nejsme zajímaví, aby měly naše ovoce v nabídce tak krátkou dobu," doplnil Pokorný.

Za pět let také ubylo sto hektarů meruněk, zde však jde jen o sedmiprocentní úbytek. "O ty je zájem i nadále a daří se je i vyvážet, s úspěchem třeba do Rakouska," řekl Pokorný. Úbytek tak označil za momentální výkyv, který by neměl být dlouhodobějším trendem.

Naopak nárůst plochy osázené švestkami vidí jednoznačně. Hlavním faktorem je větší zájem lidí o výrobu pálenky. "Jedná se o ovoce, které lze druhotně zpracovat, když se neprodá na trhu čerstvé," uvedl Pokorný. Místo 290 hektarů v roce 2007 jich bylo loni na jižní Moravě 360.

Poměrně zajímavý je zájem o pěstování ořešáku vlašského. Místo na 30 hektarech se pěstuje už na 85. "To může být často způsobeno ekologickými sady, všechny však nemusí produkovat. Někteří lidé totiž využili dotační tituly na ekologické zemědělství a jenom vysázeli stromy. Nejde to však paušalizovat, je to výtka jen těm, kteří takoví jsou," poukázal Pokorný.

Stále největší plochy patří na jižní Moravě jabloním a meruňkám, oběma ovocím patří zhruba 1350 hektarů. Celkově je na jižní Moravě 4450 hektarů sadů, v celé republice je to 21 350 hektarů. Otázkou je, jak bude české ovocnářství vypadat v dalších letech, protože od příštího roku nastaví Česko novou zemědělskou dotační politiku. "Momentálně jsme ve svízelné situaci, protože řada stromů je starších a nejsou už plně produktivní a některé sady by potřebovaly omladit. Letos dostaneme poloviční dotaci proti předchozím letům na obnovu sadů, a co bude dál, nevíme," podotkl Pokorný. Ovocnářská produkce tak bude hodně záviset na dalším přístupu státu a síle jednotlivých zemědělských subjektů.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK