Prošlé potraviny? Dánové s nimi slaví úspěchy

10.12. 21:15 | Autor: ČTK , AFP

Některé prošlé potraviny nejsou na vyhození (ilustrační foto).

Možnost nakoupit za minimální ceny produkty, kterými pohrdli zákazníci supermarketů, uvádí v nadšení klientelu řetězce nového stylu Wefood v Kodani. První pobočka je již v provozu na ostrově Amager, který je součástí dánské metropole, a asociace Wefood nyní otevřela další ve čtvrti Nörrebro. Prodává se tam výhradně zboží, u něhož je prošlá záruční lhůta nebo které má poškozený obal. Zisk plyne jedné charitativní organizaci.

Když se v říjnu otevíralo, hipsteři a matky od rodin se téměř poprali o misky květákové polévky, kterou uvařili žáci Clause Meyera, jednoho ze zakladatelů slavného kodaňského restaurantu Noma ověnčeného michelinskou hvězdičkou.

"Je to bezva, že místo toho, aby jídlo vyhazovali, rozhodli se je prodávat. Podporujeme dobrou věc," říká studentka Signe Skovgaardová Sörensenová, která se raduje z toho, že si v takovém obchodě mohla koupit láhev kvalitního olivového oleje za 20 dánských korun (asi 73 korun).

"Není to fantastické?" poznamenala nadšeně důchodkyně Olga Fruerlundová, která tam objevila bonboniéru. Chce ji dát vnoučatům k Vánocům. "Bonbony mohou díky obsaženému cukru vydržet léta," tvrdí.

Dánská legislativa umožňuje prodej prošlých potravin, pokud nepředstavují bezprostřední zdravotní riziko a pokud je na obalu vyznačeno datum spotřeby.

Ještě je třeba přesvědčit zákazníky, že jsou potraviny vhodné k jídlu i poté, co jim prošla záruční lhůta. Konkrétně u Wefoodu se produkty zkoumají zrakem i čichem, zda jsou ještě vhodné k jídlu, vysvětluje jeden z představitelů asociace Bassel Hmeidan.

Všechny produkty, které se prodávají v obchodech Wefood, poskytují výrobci, dovozní a vývozní společnosti a místní supermarkety. Zaměstnanci Wefoodu jsou výhradně dobrovolníci. Ceny, za něž se zboží prodává, jsou o polovinu nižší než v jiných obchodech.

Je však problematické nakupovat výhradně v těchto obchodech, protože nabídka závisí na tom, co zrovna přijde, a na dobré vůli dárců.

Zužitkování prošlých potravin

Boj s plýtváním potravinami je prioritou po celé Evropě, kde vznikají nejrůznější iniciativy. Francie loni zakázala vyhazovat neprodané potraviny. Ve Velké Británii se první supermarket s neprodaným zbožím otevřel v září u města Leeds. Zde britští zákazníci platí ceny dle vlastního uvážení, na rozdíl od dánského Wefoodu, kde jsou ceny dané. Důraz se tu klade na boj proti chudobě.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě ročně vyhází téměř 1,3 miliardy tun potravin. Ty by mohly nasytit miliony lidí ve světě, kteří trpí hladem.

Dánsko během pěti let snížilo podle vládních zdrojů množství vyhozených potravin o 25 procent. To je zčásti zásluha aktivistky ruského původu Seliny Juulové, která přijela do Dánska ve třinácti letech, v roce 1993, a byla znechucena plýtváním potravinami. Její koncepce Stop plýtvání potravinami se stala podle jejích slov populární.

Její sdružení podporuje především zužitkování potravin, u nichž se blíží datum vypršení záruční lhůty. Tento princip převzala většina dánských supermarketů a prosazuje se i v dalších zemích.

Řetězec s nízkými cenami Rema 1000 se zase rozhodl místo obvyklého "dva za cenu jednoho" zmenšovat porce, zejména u chleba, aby tak osamělé osoby nevyhazovaly nesnědené zbytky.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK , AFP