Případný brexit ovlivňuje světovou ekonomiku již nyní

Odhady především ekonomických důsledků případného vystoupení Británie z EU jsou převážně negativní. Globální trhy už nyní vydávají varování o možných dopadech ukončení členství na světovou ekonomiku. Plebiscit se uskuteční 23. června.

Výběr možných dopadů referenda v jednotlivých sférách:

EKONOMIKA

Prakticky všechny odborné britské i mezinárodní ekonomické týmy tvrdí, že Británie na případný brexit doplatí. Libra by mohla rychle oslabit až o dvacet procent, předpověděl britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.

Britští vývozci by podle expertů skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU.

Podle střízlivých odhadů agentury Bloomberg klesne britská ekonomika v případě brexitu o 2,2 procenta. Podle pesimistických odhadů by to mohlo být až o 9,5 procenta.

Negativní důsledky brexitu pro příležitosti britských firem k rozvoji by dále zvýšily jeho ekonomickou cenu.

Ve hře je i účast Británie v chystané dohodě mezi EU a USA, známé pod jménem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Stoupenci TTIP, jako David Cameron, věří, že by zlevnila americký dovoz a povzbudila britské exportéry k vývozu do USA. Ale oponenti z řad levice včetně labouristického vůdce Jeremyho Corbyna se obávají, že tato dohoda posílí nadnárodní korporace, podkope veřejné služby a úroveň kvality potravin a ohrozí základní práva. Odchod z EU by znamenal, že Británie už nebude součástí této smlouvy. Musela by si vyjednat vlastní obchodní dohody s USA.

Takzvaný brexit by patrně oslabil i ekonomiky jiných států v rámci EU. Například podle studie německé DZ Bank by také značně zasáhl vývoz z Německa.

DIPLOMACIE

Pokud se britští voliči rozhodnou z EU odejít, vyjednávání o podmínkách další spolupráce mohou trvat léta. Navíc tento krok podnítí populistické síly jinde v Evropě - od Itálie přes Francii po USA - k prosazování izolacionistických politik, jež většina odborníků považuje za ekonomický nesmysl.

Z hlediska mezinárodní politiky by Británie měla menší možnosti řešit mezinárodní problémy, které se jí dotýkají. Ve zbývajících 27 zemích by posílili odpůrci myšlenky společné Evropy.

Gibraltar by mohl v případě vystoupení Británie z EU uvažovat o svém připojení ke Španělsku. Jinak by totiž zřejmě přišel o přístup na unijní trh.

REALITNÍ TRH

Analytici a makléři shodně tvrdí, že referendum již vnáší a bude dále vnášet na realitní trh nejistotu. Britský i evropský trh už stihlo negativně zasáhnout.

Kvůli referendu někteří investoři a nájemci prozatím odkládají svá zásadní rozhodnutí. Podle analytické společnosti Real Capital Analytics (RCA) se v prvním čtvrtletí letošního roku propadl objem investic do evropských komerčních realit o čtyřicet procent. V Británii pokles dosáhl 43 procent, v Londýně 47 procent.

ZDRAVOTNICTVÍ

Toto téma se stalo aktuálním poté, co kampaň Vote Leave hodlá diskutované britské příspěvky do EU ve výši 350 milionů liber týdně využít v případě odchodu v Národním zdravotnickém systému (NHS). Ale zapomíná dodat, že podstatná část těchto peněz se z Bruselu do Británie zase vrací ve formě rozličných dotací.

Ministr zdravotnictví Jeremy Hunt varoval, že opuštění EU by vedlo ke škrtům v rozpočtu a odchodu zahraničních lékařů a sester.

MIGRACE

Podle britského statistického úřadu přišlo vloni do Británie 333 000 migrantů. Cameron však ještě před loňskými volbami sliboval, že počet přistěhovalců "stlačí pod 100 000 ročně". Tato situace nahrává stoupencům brexitu, kteří argumentují, že v oblasti nižších příjmových skupin vytlačují migranti domácí pracující, již mají většinou horší vzdělání.

Představitelé kampaně Vote Leave slibují, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie.

Čtěte dále

další zprávy