Nástupce Concordu? Ve hře jsou čtyři supersoniky

12.05. 05:17 | Autor: Petr Musil

V říjnu to bude patnáct let od posledního komerčního nadzvukového letu. Concorde, symbol pokroku a luxusu v letecké dopravě, brázdil vzdušné koridory déle než třicet let. Čtveřice výrobců však chce v příští dekádě supersoniky na oblohu vrátit. Nové materiály i nový design jim v tom mají pomoci.

Tu scénu z července 2000 si vybaví snad každý pamětník. Letoun s charakteristicky zalomeným čumákem se odlepuje od rozjezdové plochy pařížského letiště Charlese de Gaulla a za ním se táhne ohnivý ocas, jako by kolem právě prolétala Halleyova kometa. O pár desítek sekund později Concorde společnosti Air France, jenž měl namířeno do New Yorku, padá k zemi a zahyne všech 109 lidí na palubě a další čtyři na zemi.

Byla to jediná nehoda za celou historii nadzvukových komerčních letů, která však uspíšila jejich konec. Pravou příčinou stažení supersoniků z provozu byla jejich stále se horšící rentabilita, již prohloubil všeobecný útlum letectví způsobený útoky z 11. září 2001 a následnou mírnou hospodářskou recesí. Už tehdy se ale opatrně začalo spekulovat, že se nadzvukové letouny na mezinárodní linky vrátí.

Lockheed-NASA

O jejich comeback se snaží minimálně čtyři výrobci včetně Lockheed Martin ve spolupráci s NASA. A právě tradiční výrobce civilních i vojenských letadel je k supersoniku možná nejblíže. Je to zhruba měsíc, co letecká společnost získala od NASA kontrakt téměř za čtvrt miliardy dolarů (zhruba 5,2 miliardy korun) na vývoj a dodání nadzvukového letounu.

Lockheed Martin postaví experimentální letadlo označené X-Plane, které by mělo být schopno přejít na rychlost přesahující jeden mach jen s minimálním charakteristickým zvukovým doprovodem. Přílišná hlučnost je jeden z důvodů, proč je provoz nadzvukových komerčních letadel nad územím Spojených států v současnosti zakázán.

Podle konstruktérů by však rázová vlna měla vyprodukovat hluk maximálně 75 decibelů, což je srovnatelné s hlasitostí zavření dveří u automobilu. NASA očekává, že jí Lockheed Martin dodá první letadlo ještě před koncem roku 2021. Poté bude testováno také v prostoru nad americkými městy, aby byla ověřena hladina hluku. Na základě sesbíraných dat se regulátoři nejen v USA rozhodnou, zda X-Planu udělí povolení k začlenění do komerčně nabízených spojů.

Slavná letecká značka mohla na vývoji nadzvukových vzdušných korábů spolupracovat s jinými společnostmi. Jenže podle Davida C. Richardsona, šéfa technologické divize v Lockheed Martin, to vždy mělo nějaký háček. Buď peníze, nebo nepropracovaný byznysplán, nebo nejistotu, kterým směrem se budou ubírat pravidla pro provoz takových letounů. "Vždy jsme narazili na to, že vlastně nevíme, jaký potenciál by taková spolupráce měla," řekl Richardson. Podle různých odborníků dává spojení smysl už jen proto, že Lockheed bude díky Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku moci uplatňovat vliv právě na zmíněnou regulaci.

Boom Technology

Denverská společnost Boom Technology byla založena v roce 2014. Jejím cílem je učinit nadzvukové lety dostupnými. Momentálně se chlubí stavbou dvoumístného letounu XB-1, který má ambici stát se nejrychlejším civilním strojem v historii. Mimo jiné poslouží k dalšímu vývoji, na jehož konci má být letadlo, které pojme 55 cestujících a bude se běžně pohybovat rychlostí 2,2 machu, tedy zhruba 2700 kilometrů za hodinu.

Výrobce si je vědom, že pro komerční úspěch nadzvukových letů je důležité, aby pro běžné pasažéry nebyly příliš drahé. Dosáhnout toho je přetěžký úkol. Nicméně firma chce docílit takové ceny za letenku, jaká je v současné době obvyklá u cestování v kategorii business class. Dnes stojí zpáteční let z Londýna do New Yorku v této třídě 90-165 tisíc korun a jedna cesta trvá osm hodin. Stroj XB-1 by to zvládl za tři hodiny a nějaké drobné.

Boom Technology už stačila posbírat více než 75 předobjednávek a první letadla má dodat v roce 2023. Zatím největším zákazníkem jsou Japan Airlines, které hodlají odebrat dvacet strojů. Současně do společnosti investovaly deset milionů dolarů. Majetkově do Boom Technology před dvěma lety vstoupila také Virgin Group britského miliardáře Richarda Bransona, s níž se počítá coby s provozovatelem nových nadzvukových letadel.

Spike Aerospace

Rovněž třetí plánované letadlo má pocházet ze Spojených států. Bostonská společnost Spike Aerospace chce do pěti let uvést na trh svůj osmnáctimístný Spike S-512. Výrobce se podle svého šéfa Vika Kachorii zaměří především na rázovou vlnu při přechodu letounu na nadzvukovou rychlost. Zatímco Lockheed Martin má v plánu dostat se na hranici 75 decibelů, Spike S-512 se hodlá propracovat ještě níže.

"Dnes máme technologie, o kterých si konstruktéři Concordu mohli nechat jen zdát," uvedl Kachoria, podle něhož má S-512 být nejen tišší, ale i méně žíznivý než jeho francouzský vzor. Design S-512 z Concordu vyšel zejména při konstrukci křídel, která sice zachovávají typicky "concordovský" tvar, ale mají větší vybrání.

Paluba bude namísto oken vybavena obrazovkami po obou stranách prostoru pro pasažéry. Ti si budou moci pouštět filmy, přehrávat powerpointové prezentace nebo pozorovat záběry průběhu letu pořízené externími kamerami. Spike Aerospace předpokládá, že ještě do konce letošního roku se uskuteční první zkušební nadzvukový let. Zatím má na kontě několik podzvukových testů z léta loňského roku.

Aerion Supersonic

Produkt z dílny nevadské společnosti Aerion Supersonic představuje pro Spike Aerospace přímého konkurenta. Na vývoji nadzvukového letounu AS2 se pracuje už od roku 2003 a zatím má za sebou úspěšné testy rychlostí těsně pod hranicí jednoho machu. To z AS2 činí momentálně nejrychlejší proudový stroj. Cílové rychlosti 1,4 machu má být dosaženo během následujících sedmi let.

Již dnes má společnost Aerion Supersonic dvacet objednávek a podle jejího šéfa Briana Barentse budou zmíněné stroje "opravdovým hitem" na trhu. "Jsme na dobré cestě k tomu, abychom byli první, kdo takto rychlá letadla nabídne," řekl mimo jiné Barents. Firma klade důraz na použití materiálů založených na uhlíku, které letounu dodávají potřebnou pevnost, ale zároveň nízkou hmotnost. Díky tomu se například plochu křídel podařilo v porovnání s Concordem snížit o dvacet procent, což se nutně projeví na efektivitě provozu.

Aerion na konci loňského roku přišel s oznámením, že na dalším vývoji letadla bude spolupracovat se společností Lockheed Martin. Ta však krátce nato uvedla informaci na pravou míru a sdělila, že bude zhruba rok zvažovat, zda se k projektu připojí, či nikoli. Aerion se také pyšní spoluprací s GE Aviation na vývoji motorů, s jejichž pomocí má AS2 cílové cestovní rychlosti dosáhnout.

Autor: Petr Musil