ECB dochází palebná síla. Svůj arzenál však brzy může rozšířit

16.07. 09:09 | Autor: - red -

Evropská centrální banka se v uplynulých letech vyprofilovala jako vehementní obránce eura. Byly to právě kroky ECB, které zamezily dalšímu šíření evropské dluhové krize a z ní vyplývající nervozity na kapitálových trzích. Už ve čtvrtek nadcházejícího týdne přitom proběhne další zasedání bankovní rady ECB, po jehož konci by mělo následovat představení klíčových úprav v dosavadní měnové politice, které ovlivní nejen dění v eurozóně ale v celé Evropě, Českou republiku nevyjímaje.

Hlavním faktorem, který nejspíše přiměje centrální banku k dalšímu zásahu, je dopad nedávného britského referenda. Britské NE Evropské unii okamžitě zvýšilo nervozitu a zároveň snížilo likviditu na kapitálových trzích. Znatelný byl také útěk investorů z rizikovějších aktiv směrem do, v jejich očích bezpečnějších, dluhopisů. Právě větší zájem o dluhopisy, který vedl k razantnímu nárůstu jejich ceny, stojí v první řadě za tím, proč se nyní spekuluje o blížící se reakci ze strany ECB.

Evropská centrální banka totiž pravidelně odkupuje vládní dluhopisy v rámci svého programu kvantitativního uvolňování, kde má ovšem stanoven limit, že nesmí do své bilance zařazovat bondy s ročním výnosem pod -0,4 procenta. Vzhledem k růstu cen se výnos z fixního kupónu dostal pod tuto klíčovou hranici už u více než 70 procent veškerých německých aktiv, která by jinak mohla ECB odkupovat. Pokud nedojde k úpravě podmínek programu QE, dojdou německé vládní dluhopisy vhodné k odkupu už začátkem příštího roku.

Navíc se zvažuje, že kvůli stále ještě nízké inflaci a nárůstu ekonomických rizik bude naopak potřeba prodloužit platnosti kvantitativního uvolňování za doposud platný horizont března roku 2017. Bude tedy zapotřebí rozšířit záběr pro odkupy cenných papírů. Jaké má tedy ECB možnosti? Jako první se nabízí možnost zrušení pravidla, dle kterého se nesmí nakupovat dluhopisy s výnosem pod úrovní depozitní úrokové sazby, tedy pod -0,4 procenta.

S touto úpravou by ale nejspíše nesouhlasili němečtí zástupci v bankovní radě. Spekuluje se také o případném navýšení hladiny maximálně možného podílu, jaký může centrální banka v jedné emisi dluhopisů držet. Ze současných 33 procent například na 70 procent, což by ECB značně ulevilo. V úvahu přichází i velmi kontroverzní zahrnutí bankovních dluhopisů do tohoto programu, což aktuálně platná pravidla zakazují. Pokud by k tomu došlo, zvýšil by se objem dostupných dluhopisů až o 500 mld. EUR, což by ECB na jedné straně rozvázalo ruce a na straně druhé to samozřejmě výrazně navýšilo rizikovost její bilance.

Bohužel se ukazuje, že monetární politika není schopna sama o sobě podnítit tolik potřebný ekonomický růst. Program kvantitativního uvolňování již začíná pozbývat své účinnosti, což se ukazuje obzvláště nyní, kdy jsou výnosové křivky již tak výrazně zploštěny. Už naznačené nové úpravy, které by mohly být představeny v příštím týdnu, jsou poměrně kontroverzní. Není to ale nic oproti tomu, co ještě může přijít. Do arzenálu ECB totiž může přibýt i možnost odkupovat dluhopisy USA či přímo akcie. Stále častěji se dokonce mluví také o přímé redistribuci finančních prostředků mezi domácnosti.

Autorem textu je analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara

Foto: ČTK/AP

Autor: - red -