Čína se stane třetím nejsilnějším členem MMF

23.10. 10:38 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 23.10. 14:10

Dominique Strauss-Kahn se zástupci delegací.

Rychle rostoucí rozvíjející se ekonomiky budou mít silnější vliv v Mezinárodním měnovém fondu. Podle dohody uzavřené v rámci zasedání finančních představitelů skupiny G20 se na rozvíjející země nově přesune více než šest procent hlasovacích práv a Čína se stane třetím nejsilnějším členem organizace se 187 členy.

Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn nazval tuto dohodu největší reformou řízení v historii instituce. Průlom v dohodě o přesunu hlasovacích práv na dynamické mladé ekonomiky se v rámci nynějšího zasedání G20 nečekal, protože veškerá jednání se měla soustředit na stabilní ekonomický růst a směnné kurzy.

Evropa slíbila, že se vzdá dvou křesel z osmi až devíti ve výkonné radě MMF, která bude mít i nadále celkem 24 členů. Některá křesla jsou zde stálá, obsazení některých rotuje. Omezení počtu zástupců Evropy je nižší, než chtěly Spojené státy. USA budou mít stále právo veta u nejdůležitějších rozhodnutí fondu. Tato rozhodnutí musí být schválena 85procentní většinou a USA mají v rámci kvót MMF podíl 17,67 procenta.

Země G20 rovněž souhlasily se zdvojnásobením kvót MMF, které určují, kolik každá země přispívá do fondu a kolik si od něj může půjčit. V současné době kvóty dosahují celkem zhruba 340 miliard USD. MMF chtěl zdvojnásobit příspěvky, aby se posílila jeho pozice pro případné další krize.

Ve vedení MMF od druhé světové války dominují USA a Evropa. Největšími členy fondu jsou nyní USA, Japonsko, Německo, Francie a Británie. Čína nově přeskočí Německo, Francii a Británii a její hlasovací práva se zvýší na 6,19 procenta z nynějších 3,65 procenta. Indii bude patřit osmé místo, Rusku deváté a Brazílii desáté. Celkem budou mít tyto čtyři země v rámci MMF podíl 14,18 procenta a rozvíjející se země jako celek 42,29 procenta. Jejich podíl by se mohl v dalších letech ještě zvýšit.

Dokončení dohody a její uvedení v platnost však bude trvat zřejmě několik let. Vypracování plánu, v rámci kterého se menší evropské země budou muset vzdát svých křesel ve výkonné radě, bude trvat nejméně rok. G20 za konečný termín stanovila říjen 2012. Podle indického zástupce by zvýšení volebních práv a zástupců ve výkonné radě mohlo začít platit od roku 2013, napsala agentura Reuters.

Skupina G20 se na přesunu nejméně pěti procent hlasovacích práv na rozvojové země dohodla již loni. Země jako Čína, Indie a Brazílie jsou v poslední době hlavním pohonem globálního ekonomického růstu a jejich vliv v rámci fondu již jejich postavení ve světě neodpovídal.

Pět největších členů v rámci MMF má nejen křesla ve výkonné radě, ale může také jmenovat své výkonné ředitele do rady. Všechny ředitele by nově měla volit celá rada.
Svá vlastní křesla ve výkonné radě mají také Čína, Rusko a Saúdská Arábie. Zbytek je rozdělen do volebních obvodů, v rámci kterých skupina zemí zvolí svého ředitele. Například Nizozemsko zastupuje v radě 12 zemí. Tyto skupiny se liší velikostí, zájmy i rozdělením hlasovacích práv. Nejsou však stanovena přesná pravidla pro jejich vytvoření. Změny v těchto volebních skupinách se nyní budou odvíjet od toho, jak přesně Evropa omezí svoji účast ve výkonné radě. Podle nových pravidel zřejmě nejvíce ztratí malé země jako Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Švýcarsko.

Výkonná rada je vedle rady guvernérů jedním z hlavních rozhodovacích orgánů MMF. Dohlíží na činnost fondu a schvaluje úvěry zemím postižených finančními krizemi.
MMF má 187 členských zemí a cílem fondu je napomáhat mezinárodní měnové spolupráci, usnadňovat vyrovnaný růst světového obchodu, podporovat stabilitu směnných kurzů a napomáhat členským zemím při odstraňování deficitů platební bilance. K dosažení svých cílů má MMF zdroje ve zlatě a národních měnách členských států, jež mohou být poskytnuty členům, kteří se potýkají s problémy. Vůči MMF se ale ozývají i kritické hlasy. Například prezident Václav Klaus tento týden řekl, že MMF by měl být zrušen.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK