Britští bankéři: Brexit poškodí finanční průmysl a zničí naše prvenství

14.06. 06:10 | Autor: ČTK , AP

Bankéři a pracovníci ve finančním průmyslu v londýnském finančním centru City či v mrakodrapech Canary Wharf, čekají na referendum o členství Británie v Evropské unii s obavami. Mnozí se obávají, že rozhodnutí o odchodu Británie z EU by ohrozilo pozici Londýna jako předního finančního centra a poškodilo celý finanční průmysl, který je základem britské ekonomiky.

Pro londýnské finančníky je noční můrou scénář, že City přijde o svůj snadný přístup na evropský trh a poté se většina finančního průmyslu přesune na evropský kontinent, například do Paříže či Frankfurtu. Některé přední banky již naznačily, že v případě brexitu, tedy odchodu Británie z EU, přesunou své operace z Londýna.

Británie je pro mnohé banky, makléřské firmy a manažery fondů již několik desetiletí branou do EU, jejíž jednotný trh s více než 500 miliony obyvateli patří mezi největší světové ekonomiky. Kromě toho, že má důvěryhodný právní systém a zdejší instituce fungují v angličtině, jazyku mezinárodních financí, je Londýn ve správném časovém pásmu, aby byl během svého pracovního dne přístupný většině zeměkoule, a má také pověst poskytovatele špičkových finančních služeb. Zdejší finanční odvětví je také obklopeno ekosystémem odborníků - právníků, účetních a konzultantů -, kteří ho podporují.

Zastánci členství upozorňují, že Londýn se stal globálním finančním centrem, které je schopné konkurovat Wall Street, hlavně díky tomu, že je finančním hlavním městem Evropy. Pokud City opustí Evropu, z jejího lesku příliš nezůstane. Stoupenci brexitu sice tvrdí, že tyto obavy jsou přehnané a určitě existuje způsob, jak by Londýn jako finanční centrum mohl prosperovat i bez členství v EU, v obchodních kruzích ve všech průmyslových odvětvích však převládá pocit, že brexit britskou ekonomiku vážně zasáhne.

Zastánce brexitu, spoluzakladatel makléřské firmy Hargreaves Landsdown Peter Hargreaves tvrdí, že výhody Londýna jsou takové, že si udrží svůj lesk i při odchodu z EU. Podle něj nebude snadné, aby se finanční centrum přesunulo jinam mimo jiné kvůli případným nákladům na výstavbu infrastruktury konkurenčního finančního centra i proto, že lidé nebudou chtít žít v jiném městě, jako Paříž nebo Frankfurt, protože jsou zde vysoké daně či nevhodné bydlení.

Londýnský finanční sektor si stěžuje na celou řadu regulací EU, jako jsou limity odměn bankéřů a snahy zavést daň z finančních transakcí. Nad těmito případnými regulacemi však podle analytiků výrazně převyšují obavy z toho, že brexit zhorší přístup do dalších 27 zemí EU.

Británie si při případném brexitu bude určitě schopná dojednat novou dohodu o obchodu se zbožím, uzavřít dohodu o obchodu se službami však bude zřejmě mnohem složitější, uvádí hlavní ekonom Národního institutu hospodářského a sociálního výzkumu Angus Armstrong. Tato situace nemá ani žádný precedens, protože z tak integrované hospodářské unie zatím nikdy neodešla země o velikosti Británie. Výsledek případných jednání tak zatím nelze předjímat. A cokoliv, co omezí britský finanční průmysl, bude mít dopad na celou ekonomiku.

V případě brexitu bude také zřejmě přirozené, že evropské banky, které mají v Londýně posledních 20 let sídlo svých velkoobchodních aktivit, zemi opustí. Své druhé sídlo v Londýně si mimo jiné díky snadnějším předpisům a přátelštějšímu daňovému systému zřídily banky z Itálie, Německa či Francie, pokud však Británie nebude součástí stejného hospodářského prostoru, nebudou mít téměř žádný důvod, aby zde zůstaly.

Podle lobbistické skupiny TheCityUK má finanční sektor na celkovém hrubém domácím produktu Británie podíl 11,8 procenta. Zaměstnává 2,2 milionu lidí, což je sedm procent celkové pracovní síly v zemi. Případný odchod finančních firem by také způsobil výpadek daňových příjmů. Finanční průmyslu se na celkových daňových příjmech podílí zhruba 11,5 procenty.

Londýnská City je finančním srdcem Británie již od 17. století, kdy se obchodníci scházeli v místních podnicích a vytvořili zde pojišťovací trh Lloyd's of London či londýnskou akciovou burzu. Přežila války, hladomory a požáry a pravděpodobně přežije i jakýkoliv výsledek referenda. Otázkou však je, v jaké formě.

Foto: ČTK , imago stock&people

Autor: ČTK , AP