Anketa: Dopadne Španělsko stejně jako Řecko?

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Další stát eurozóny se nezadržitelně řítí do pořádného dluhového maléru. Španělské dluhopisy stoupají vzhůru a na uzdě je už nedokáže udržet ani Evropská centrální banka svými zásahy. Podle některých ekonomů je osud Španělska už zpečetěný a v současné době se prý hraje jen o čas, aby se mohly banky dostatečně připravit na to nejhorší.

Bankrot Španělska by přitom měl na ekonomickou situaci v Evropě mnohem větší dopad než problémy Řecka, které se nad propastí pohupuje již několik let. Odborníci totiž varují, že pokud se nepodaří španělské dluhy nějakým zázračným způsobem umazat, zažije Evropa teprve až teď opravdovou hospodářskou krizi se vším všudy. Nehraje se přitom jen o osud eurozóny, ale také o bytí a nebytí mnoha evropských bank. Nesmíme navíc zapomínat na to, že i s další zemí Pyrenejského poloostrova, Portugalskem, je to dost nahnuté.

Ekonomové se dohadují, zda mohou Španělsku pomoci strukturální změny a razantní reformy, které by zadlužené regiony postavily zpět na nohy. Španělsko se sice před krizí nechovalo tak nezodpovědně jako zmiňované Řecko, dnes symbol lehkovážného zadlužování, z Bruselu a Berlína však přesto do Madridu zní táž písnička jako do Atén: Škrtejte a šetřete, jinak bude zle!

Jak vidí španělské trable odborníci? Kde vidí jejich kořen a kde (pokud vůbec) jejich řešení? Čeká podle nich Španělsko stejný osud jako Řecko?

PAVEL KOHOUT, ekonom

Obávám se, že Španělsko už řadu měsíců je v problémech srovnatelných s Řeckem. Situace je ovšem poněkud odlišná. Zatímco Řecko mělo těžiště problému ve financích centrální vlády, v případě Španělska jde hlavně o banky a o rozpočty provincií. Španělská krize je především bankovní krizí, která byla způsobena úvěrovou bublinou v sektoru nemovitostí - v roce 2007, když bublina vrcholila, rostl objem španělské peněžní zásoby M3 o dvacet procent. Takto šílené tempo peněžní inflace muselo vést k maléru a také vedlo. Nyní jsou španělské banky již nějakou dobu napojené na záchrannou linku do Evropské centrální banky, která jim poskytuje likviditu. Bez této pomoci by se španělské bankovnictví bezpochyby již dávno zhroutilo. Evropská centrální banka tak alespoň částečně napravuje, co způsobila. Totéž platí pro státní dluhopisy. Bez podpůrných akcí Evropské centrální banky by Španělsko již bylo odříznuto od finančních trhů.

Pomohly by reformy? Ano, ale s časovým odstupem až několika let. Jakkoli skvělé reformy nepomohou vyřešit akutní problémy, dokonce mohou krátkodobě ještě zhoršit situaci, když vypadne část vládních výdajů. Uvážíme-li, že Řecko bylo "zachraňováno" dva roky - a nakonec marně, pro Španělsko z toho vychází špatná prognóza. Buďto Evropská centrální banka bude postupně rozpouštět a odkupovat španělské dluhy inflačními penězi, nebo uvidíme, co jsme ještě neviděli. V každém případě bych nyní nekupoval ani španělské akcie, ani dluhopisy, ani nemovitosti, a to ani se slevou. Víno a olivy, to ano. Mimochodem, fáma, že tam mám údajně vilu, se nezakládá na pravdě - naštěstí!

TOMÁŠ PROUZA, ekonom

Ne. Španělé jsou mnohem odpovědnější v reformě své ekonomiky, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti zejména mladých chápou, že změny jsou potřeba, a vláda má politický mandát k tomu, aby je provedla. Věřím proto, že Španělsko potřebnými reformami projde a z krize se oklepe. Řekové se naproti tomu stále chovají, jako by jim vážnost situace ještě pořád nedošla…

PETR TEPLÝ, ekonom

Ano, v delším horizontu nepochybně. Dlouhodobá nekonkurenceschopnost Španělska je notoricky známá. Jak jsem se ve vaší anketě vyjádřil již v lednu, nedaleká budoucnost Řecka je diktatura. Diví se někdo, že jižní křídlo Evropy mělo v nedávné minulosti buď diktaturu (řecká junta či španělský režim generála Franka), nebo mafii (Itálie)? Proč by se tam neměly vrátit? To byl jeden z důvodů, proč tyto země byly přijaty do Evropské unie a následně do měnové unie, tedy do nedokončených politických projektů. Ekonomicky začlenit tyto země mezi vyspělou Evropu se ukazuje jako nemožné. Při pseudozáchraně Řecka bylo jasné, že se nejedná o jeho záchranu, nýbrž se kupoval čas pro záchranu bank a dalších problémových zemí typu Španělska, Itálie, Francie, Kypru a Portugalska, kterému v červnu dojdou "opět" peníze. Je zřejmé, že ani bilionové intervence Evropské centrální banky už finančním trhům nestačí. Pokrok je, že si někteří evropští politici začínají rozpad měnové unie připouštět. Rozpad ovšem přinese sociální náklady a nepokoje. Otázkou zůstává, kdy nadejde čas se poohlédnout po akciích zbrojařských firem…

PETR MACH, ekonom

Až se úroky ze španělských dluhopisů dostanou k osmi procentům, bude to jiné. Požádá-li Španělsko o úvěr ze záchranného fondu eurozóny EFSF, tento fond pravděpodobně nebude schopen sehnat částku, kterou bude Španělsko na pokrytí deficitu a splátek starých dluhů potřebovat. Domnívám se, že v té situaci bude pro Španělsko zavedení národní měny nevyhnutelné a bude to pravděpodobně znamenat konec eurozóny. Jde o to, že EFSF nemá vlastní peníze, které by Španělsku půjčilo, jen vydává dluhopisy garantované zeměmi eurozóny - a přitom ubývá zemí, které jsou reálně schopné tyto dluhopisy garantovat. Takže i když politici navýšili limit pro emisi dluhopisů EFSF, realita bude taková, že bez ohledu na povolený limit si nikdo nebude ochoten tyto dluhopisy kupovat.

MARTIN PROKOP, ekonom, analytik Next Finance

Zase bych to neviděl se Španělskem tak černě. Španělsko může nadále vyřešit své problémy bez pomoci některého z evropských záchranných fondů. Problémem Španělska jsou především banky, které ve svých bilancích drží špatné úvěry. Je nutné tak bankám dodat kapitál. Druhým problémem je málo flexibilní ekonomika Španělska. V předkrizových letech byl kladen velký důraz na stavební sektor. Ten ale nyní uvadá. Španělsko se tak musí přeorientovat na jiná odvětví. To samozřejmě nějakou dobu bude trvat, ale u Španělska je ta doba až příliš dlouhá. Málo flexibilní je i španělský trh práce. Španělsko také propadá ve srovnání prostředí příznivého pro podnikání. Pokud odbourá jednotlivé bariéry, a to ať již na trhu práce nebo v rámci jednotlivých odvětví, může se hospodářská situace Španělska opět zlepšit.

Hlavní rizika Španělska spočívají v politice. Když politici nebudou rychle dělat strukturální změny, může se stát, že Španělsko požádá o pomoc ze záchranných fondů eurozóny. Tyto peníze by měly následně směřovat na rekapitalizaci bank. Španělsko by ale mělo samo zůstat na dluhopisovém trhu, což je rozdíl oproti Portugalsku nebo Řecku. Musíme si uvědomit, že Španělsko mělo dobrou startovací pozici, míra jeho zadlužení byla před krizí na velice nízké úrovni. Z toho nyní může těžit.

JAN TRAXLER, ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Je veřejným tajemstvím, že Španělsko i Portugalsko už drží nad hladinou pouze Evropská centrální banka, jinak by úrokové sazby u dluhopisů byly dvojnásobné a obě země by byly nuceny vyhlásit platební neschopnost a krátit věřitele stejně jako Řecko. Tento osud je ale nemine. Evropská centrální banka pouze dává čas bankám připravit se na rozpad eurozóny a default některých zemí, aby nezkolabovala celá Evropa. Řecko bylo malé sousto. Zato Španělsko a Itálie, to bude problém. Španělsko zcela jistě zkrachuje a zcela jistě nebude poslední. Čím dřív vyhlásí platební neschopnost, opustí eurozónu a nechá oslabit novou měnu, tím dřív se může postavit zpět na nohy. Jenom německé a francouzské banky se ještě nestihly zbavit španělských dluhopisů, takže zatím je bude Evropská centrální banka podporovat. To ale nebude trvat věčně. Španělsko má osud jasný, otázkou je pouze načasování.

LUKÁŠ KOVANDA, ekonom a publicista

Španělsko čeká stejný osud jako Řecko. Jenom to všechno bude větší a horší. Nyní je země pod Pyrenejemi tak trochu ve stínu dění kolem Řecka, ale nezaměstnanost mladých (přes 50 procent) je téměř stejná jako ta řecká (51,5 procenta). Připočítejme žalostnou fiskální situaci, ta se bude dál zhoršovat už jen kvůli chabým demografickým vyhlídkám. Existují výpočty, které udávají, že země by potřebovala finanční prostředky ve výši 250 procent současného HDP (!), které by byly bezpečně uloženy a trvale úročeny v bance, aby byla s to dostát za současného stavu svým sociálním závazkům.

Vedle toho je ve Španělsku osudově rozložen i bankovní sektor, který se bude dlouhá léta zotavovat z realitní bubliny, která byla v mnoha ohledech závažnější než ta americká, jejíž splasknutí vyvolalo finanční krizi. Do už tak smrtícího koktejlu přidejme další toxickou ingredienci: euročinovníci budou po řecké anabázi oslabeni jak politicky, tak co se týče sanační munice, která jim zbude k dispozici (a budou tedy ještě nervóznější). Možná tedy spíš: "Kéž by Španělsko stihl ještě stejný osud jako Řecko!"

PATRIK NACHER, provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com

Stejný osud jako Řecko, a to z pohledu oddalování skutečného řešení předlužení země, v zásadě čeká půl Evropy. Celý finanční systém je postavený na špatných základech: státy, politici i samotní občané žijí desítky let na dluh, který je z části nesplatitelný, banky podnikají systémem "zisky jsou soukromé a ztráty veřejné", Evropská unie je nákladný byrokratický moloch, který ekonomiku dusí a má tendenci regulovat kde co, a rotačky tiskáren chrlící eura běží naplno, aby se to všechno zaplatilo. Je to normální?

Anketa vznikla ve spolupráci se serverem FinMag.cz.

Čtěte dále

další zprávy