Miliardář Dědek: Rozumný člověk by měl začít děti učit čínsky

Při našem sporu o copyright zafungovala čínská legislativa nad očekávání dobře. Nedovedu si představit, že bychom podobnou situaci vyřešili takhle rychle v Česku, říká třiapadesátiletý miliardář Dalibor Dědek, který ovládá holding vyrábějící zabezpečovací techniku Jablotron.

Loni jste prodal čínské firmě Prosoyo, která pro vás vyrábí, vaši firmu JabloPCB. Vznikla tak ryze výrobní společnost, které váš holding zadával práci. Pokud by spolupráce nebyla dobrá, chtěli jste JabloPCB odkoupit zpět. Jak to dopadlo?

S touto čínskou firmou jsme velmi spokojeni. Podařilo se v ní skutečně velmi dobře implementovat systém řízení jakosti, dokázali své firmě dát skvělou disciplínu a fungují velmi dobře. Jelikož umějí velmi dobře nakupovat materiály, snažili jsme se, aby pro nás dělali i zásobování materiálem.

Počátek byl poměrně dobrý, poslali sem management, ale ve chvíli, kdy management nebyl v Číně, začalo to špatně fungovat tam. Když se snažili řídit i firmu v České republice, učit se česky a poznávat mentalitu českých lidí, neměli už dostatek času, aby se věnovali Číně. Nakonec jsme to tedy zastavili a řekli, že to nebudeme dál zkoušet, protože bychom si jen uškodili. Povedlo se však nastavit, že třeba společně nakupujeme materiály.

Odkoupili jste ji tedy zpátky?
Ano, odkoupili jsme ji zpátky. JabloPCB se tedy vrátilo do našeho holdingu.

Máte v Číně ještě další partnery?
V Číně máme ještě další dvě firmy, které pro nás vyrábějí. Nechceme být závislí jen na jednom výrobci. Důvodem je to, že některé produkty jsou hodně specializované, vyžadují speciální technologie a na to jsou speciální výrobci. Třeba vlastní senzory pro kouřovou detekci.

Nebojíte se kopírování vlastních výrobků? Taková praxe v Číně funguje.
V minulosti už se nám to stalo. Nikoli přímo ve výrobní firmě, ale v distribuční. Náš distributor totiž zjistil, že na českém trhu je náš produkt úspěšný, šel do nějaké firmy a tam ho nechal zkopírovat.

Je to tím, že právo v Číně není tak silné?
To byste se divil. Najali jsme si britskou firmu, která působí v Hongkongu, a podnikli jsme v této záležitosti právní kroky. Došlo k tomu, že majitel firmy byl odsouzen, dostal se do vězení a musel nám nahrazovat škodu.

Kolik dostal?
Mám pocit, že dva roky. Čínská legislativa zafungovala nad očekávání dobře. Nedovedu si představit, že bychom podobnou situaci vyřešili takhle rychle u nás. Tenkrát jsme byli poměrně naivní, protože jsme neměli všechny copyrighty. Dívali jsme se na to tak, že to ani nemá žádný smysl, protože kdo ví, jak je to v Číně vymahatelné. Ale dnes už si velmi dobře naše produkty ošetřujeme čínským patentem. Čína se totiž snaží světu ukázat v tom nejlepším světle. Naše zkušenost je taková, že pokud skutečně máme copyright na místě, bojí se produkt zkopírovat.

Jak dlouho jste vlastně v Číně?
Začínali jsme na Tchaj-wanu v roce 1992 a pozvolna jsme přešli do Číny.

Jaký je v Číně vývoj v podmínkách pro podnikání?
Vidíme tam ohromný vývoj. Myslím, že každý rozumný člověk by měl začít své děti učit čínsky a učit pracovat. Na západě jsme zapomněli, co to znamená práce.

Není to ale tak, že až zbohatnou, také zleniví?
Toto se stalo na Tchaj-wanu, což byla poměrně chudá země. Když jsem začal jezdit na Tchaj-wan, upozorňoval jsem naše lidi, že by měli vědět, za kolik se tam pracuje a v jakých podmínkách. Lidé tam nezlenivěli, ale samozřejmě už nedělají činnosti za ty peníze jako předtím. A hlavně většina manuální práce se přestěhovala do Číny. V Číně dnes je výrobní síla prakticky zdarma. Samozřejmě, že regiony, kde je soustředěn průmysl, prosperují, jsou tam drahé obchody a podobně. Čína má miliardu lidí a potenciál těch, kdo jedou z vesniček na několik let pracovat do průmyslových oblastí, je obrovský. Čína jde dramaticky dopředu.

Jak se díváte na dohady, že hospodářské údaje v čele s hrubým domácím produktem se v Číně falšují?
Nefalšují. Na vlastní oči to vidíte. Porovnáváte-li cenu pracovní síly v České republice a v Číně, dosaďte si v Číně nulu. Zaplatíte za kontrolu kvality a energie, ale pracovní síla těch lidí, kteří sedí na linkách, těch nekvalifikovaných, je velice levná.

Dostáváte nabídky na koupi Jablotronu?
Samozřejmě. Takové nabídky tady byly a svedli jsme úporný boj, protože trendy ke globalizaci tady jsou. Jsem ale přesvědčený, že je lepší mít vlastní fungující firmu, než nějaký balík peněz na kontě v bance.

Kolik peněz nabízejí?
Vzhledem k tomu, že došlo k nějakému stanovení ceny (holding Jablotron byl v roce 2008 znaleckým posudkem oceněn na 1,5 miliardy, pozn. red.), tak je to zřejmé. Prostředky, které za to jsou nabízeny, jsou značné, ale co s nimi? Pohybuje se to v značně lákavých úrovních, ale mým cílem není vygenerovat co největší zisk.

Čtěte dále

další zprávy