Steen Jakobsen: Horší už to být nemůže

01.04. 07:15 | Autor: - red -

Dánský ekonom Steen Jakobsen je hlavním ekonomem Saxo Bank.

"Lidé se dnes víc starají o profil na Facebooku než o to, kam směřuje jejich země. Pojďme si radši koupit lahev dobrého vína, a rozhodně nemusí stát majlant, a bavit se politice, filozofii nebo ekonomice." Na lahev sice nedošlo, rozhovor s hlavním ekonomem dánské Saxo Bank Steenem Jakobsenem přesto rozhodně nudný nebyl.

Když jsem se na rozhovor připravoval, zjistil jsem, že máte opravdu rád souvětí: "Ještě nikdy jsem nebyl takový optimista jako teď, bohužel je to především kvůli tomu, že mám pocit, že horší už to snad opravdu být nemůže." Jste si opravdu jist, že nemůže?

Netvrdím, že dneska je ten nejhorší den v historii, zítra samozřejmě může být ještě hůř. Jsme ale právě na konci jednoho ekonomického období - pět let se všichni zaklínali tím, že pokud se vytiskne dost peněz, bude hej. Jenže čím víc peněz se vytisklo, tím menší efekt to přinášelo - teď nadešel čas řešit opravdové příčiny toho, proč se nám nedaří.

Jaké to jsou?

Steen Jakobsen

Dánský ekonom. V březnu 2011 byl jmenován do funkce hlavního ekonoma Saxo Bank. Do Saxo se vracel po dvouleté přestávce, během níž pracoval jako investiční ředitel společnosti Limus Capital Partners. Před svým odchodem na počátku roku 2009 působil v Saxo Bank téměř devět let jako investiční ředitel. Má víc než dvacet let praxe v oblasti proprietary trading (obchodování na vlastní účet) a alternativního investování.

Rok 2013 vstoupí do historie jako rok, kdy se z ekonomické krize stala krize politická. Právě mezi politiky je potřeba hledat hlavní příčinu současných problémů. A rozpoznali to i občané. Bulharsko, Rumunsko, Portugalsko či Itálie (rozhovor se uskutečnil těsně před propuknutím "kyperské aféry", pozn. aut.) a další země prošly nebo procházejí vládní krizí, jejíž příčiny je na první pohled snadné označit jako protiunijní - jenže ono jde o krizi celého establishmentu. Politici se zkrátka posledních pět let schovávali za centrální banky, a kupovali si tak čas, jenže lidem už došla trpělivost. A právě toto je důvod, proč si myslím, že bude líp. Politici tlačení do kouta zkrátka budou muset současný stav věcí reálně řešit. Veškeré to centrální plánování, za něž lze považovat i řízené pumpování nových peněz do ekonomiky, zkrátka nefungovalo a nefunguje. Kdyby fungovalo, byl dnes Sovětský svaz nejbohatší stát na světě.

Pokud dnes všechny státy tisknou peníze o sto šest, může na tom vůbec někdo profitovat?

Ne. Stejně jako v reálných válečných konfliktech i tady platí, že každé vítězství má vždycky silnou pachuť porážky. Slabá měna sice možná přinese krátkodobý profit, jenže oddálí vůli provádět zásadní reformy, které vám zajistí dlouhodobou stabilitu. Vaši čtenáři, zvláště ti, kteří aktivně investují, by se ale měli připravit na to, že letos bude opravdu záležet na tom, v jaké měně máte uložené portfolio. Tisknout budou všichni, devalvovat ale pravděpodobně jen někteří.

Mluvíte o tom, že by politici měli přestat odkládat řešení. Jenže jak tuhle šlamastyku, do které jsme se dostali, vyřešit?

Implementací bolestných, pomalých a politicky velmi špatně průchozích reforem. Pokud chce Evropa přežít, musí se začít okamžitě zabývat zeštíhlením veřejného sektoru.

Já ale nikde nevidím vůli k takovým změnám. A dokonce ani u pravicových vlád, jako je ta, která momentálně vládne v České republice...

Pokud víc než polovina evropské populace nějakým způsobem profituje z veřejných peněz - buď jako státní zaměstnanci, nebo jako příjemci sociálních dávek -, máte víc než polovinu voličů, kterým současný stav vyhovuje. A vědí to samozřejmě i politici, kteří touží po znovuzvolení. Naštěstí se ale najdou i výjimky. V Německu byla již v roce 2009 do ústavy přidána tzv. Schuldenbremse ("dluhová brzda"), která federálním politikům od roku 2016 zakazuje hospodařit se schodkem větším než 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Od roku 2020 je pak hospodaření na dluh v Německu zakázáno úplně. Chce to jen překonat vlastní ambice a zamyslet se nad budoucností. Pokud se nám podaří během následujících deseti let zeštíhlit veřejný sektor o polovinu, zavést po celé Evropě vyrovnané rozpočty a efektivně podporovat drobné podnikání, tak klidně mějme nulový růst domácího produktu.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci se serverem Peníze.cz a jehož autorem je Martin Vlnas, čtěte ZDE.

Foto: ČTK/AP

Autor: - red -