Smlouvy s Amerikou: jde o milion pracovních míst

22.10. 13:30 | Autor: Petr Musil

Tisíce polských demonstrantů protestovaly ve Varšavě proti obchodní smlouvě CETA.

Vláda schválila obchodní smlouvu EU s Kanadou, známou jako CETA. Ta vedle obdobné dohody TTIP, jež má být uzavřena se Spojenými státy, budí emoce. "Českým firmám otevřou mnoho příležitostí, nemáme se čeho bát," říká LUKÁŠ MARTIN, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Obě dohody o volném obchodu vyvolávají spoustu vášní. V jaké fázi teď jsou?

CETA je připravena k ratifikaci jak na úrovni EU, tak každého členského státu. Naše vláda už jí dala zelenou. Tento týden by měla být smlouva na summitu EU-Kanada podepsána. TTIP je dojednána zhruba ze dvou třetin. Jednání budou trvat ještě 18 měsíců až dva roky. Ale otázka je, kdy budou pokračovat. Původní ambice dojednat TTIP do konce Obamova mandátu se určitě nenaplní.

Jaké výhody by Evropská unie, a tedy Česko měly z dohod CETA a TTIP?

Jde o nejvýznamnější obchodní smlouvy za několik posledních desetiletí. Uvědomme si, že Spojené státy, Kanada a Evropská unie tvoří téměř polovinu světového HDP, že mezi nimi proběhne obchod v objemu přes 800 miliard eur za rok. A na tom samozřejmě profituje i Česká republika, jejíž ekonomika je vysoce závislá na exportu. Motorem našeho růstu je především technologická vyspělost a lidský potenciál a naší snahou by mělo být podporovat vše, co umožní vývoj a vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou. Perspektivní oblastí je mimo jiné zpracovatelský sektor, farmacie, dopravní prostředky a strojírenství. CETA a TTIP posílí také geopolitické vazby mezi EU a Severní Amerikou, zdůrazní důležitost transatlantických ekonomických vazeb a podpoří konkurenceschopnost firem.

V čem je hlavní rozdíl mezi CETA a TTIP? Řekl bych, že u nás se řeší TTIP, ale o dohodě s Kanadou toho moc nevíme.

Liší se především svým záběrem. CETA by se dala označit za jednoduchou obchodní dohodu, která řeší hlavně odstranění drtivé většiny obchodních bariér. Dojednalo se tam také vzájemné uznávání certifikací u výrobků, ale třeba i dosaženého vzdělání. Takže když v Evropě vystudujete státem akreditovanou vysokou školu, v Kanadě vám diplom uznají. Stejně jako když splníte určité normy na daný výrobek vydané Bruselem, nebudete muset podstupovat stejné martyrium v Kanadě. TTIP jde vedle uvolnění obchodních překážek o poznání dále. Už proto, že USA jsou mnohem větší, a tedy důležitější trh. Například navrhuje úplně nový systém řešení sporů mezi státem a investorem, aspiruje na otevření trhu se surovinami a energií, snaží se umožnit přístup evropských firem k americkým státním zakázkám a podobně.

Průměrná výše cel mezi EU a Spojenými státy je zanedbatelná - USA 3,5 procenta, Unie 5,2 procenta. Není obchod už liberalizován dostatečně?

Průměry vždycky trochu zkreslují. Obě ekonomická centra mají nejvyšší cla právě u těch sektorů, kde jsou největší jejich ekonomické zájmy. Například u zpracovaných zemědělských produktů, textilu, oděvů, obuvi nebo výrobků z kůže jsou cla stále dvouciferná. Ale to není všechno. Existují také netarifní překážky obchodu. Ty jsou podle studie Evropské komise z roku 2013 ekvivalentní clům ve výši deseti a někde i dvaceti procent.
Čtěte TÝDEN!

* Jak velký dopad na evropské a americké hospodářství bude uzavření obou smluv mít?

* Proč spolkový vicekancléře Sigmar Gabriel prohlásil, že TTIP je mrtvá?

* A máme se bát, že se Evropa stane smetištěm Ameriky?

KUPTE SI TÝDEN A DOZVÍTE SE VÍC, VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 24. ŘÍJNA